lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (153)
Juraj Gyarfas (102)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (30)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (24)
Tomáš Klinka (20)
Milan Hlušák (16)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Michal Novotný (7)
Martin Friedrich (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Lexforum (4)
Ján Lazur (4)
Josef Kotásek (4)
Monika Dubská (4)
Robert Goral (4)
Radovan Pala (4)
Petr Kolman (4)
Natália Ľalíková (4)
Pavol Szabo (4)
Pavol Kolesár (3)
Denisa Dulaková (3)
Adam Valček (3)
Peter Pethő (3)
Josef Šilhán (3)
Jakub Jošt (3)
Maroš Hačko (3)
Michal Krajčírovič (3)
Ivan Bojna (3)
Marián Porvažník (2)
Bob Matuška (2)
Jozef Kleberc (2)
Roman Kopil (2)
Juraj Schmidt (2)
Jiří Remeš (2)
Lukáš Peško (2)
Martin Serfozo (2)
Michal Hamar (2)
Maroš Macko (2)
Martin Gedra (2)
Zsolt Varga (2)
Ludmila Kucharova (2)
Juraj Straňák (2)
Ladislav Hrabčák (2)
Anton Dulak (2)
Peter Varga (2)
Dávid Tluščák (2)
Marcel Jurko (1)
Gabriel Volšík (1)
Martin Šrámek (1)
lukas.kvokacka (1)
Pavol Mlej (1)
Peter Kubina (1)
Juraj Lukáč (1)
Natalia Janikova (1)
Martin Estočák (1)
Dušan Marják (1)
Nora Šajbidor (1)
Radoslav Pálka (1)
Matej Kurian (1)
Matej Košalko (1)
Martin Galgoczy (1)
Robert Šorl (1)
Petr Steiner (1)
Igor Krist (1)
Katarína Dudíková (1)
I. Stiglitz (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Tomáš Demo (1)
Peter Janík (1)
Gabriel Závodský (1)
Ján Pirč (1)
lukasmozola (1)
Róbert Černák (1)
David Horváth (1)
Zuzana Kohútová (1)
Lucia Berdisová (1)
Matej Gera (1)
Zuzana Adamova (1)
Tomas Kovac (1)
Dušan Rostáš (1)
Lucia Palková (1)
Petr Kavan (1)
Tibor Menyhért (1)
Bohumil Havel (1)
Viliam Vaňko (1)
Emil Vaňko (1)
Peter K (1)
Bystrik Bugan (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Vincent Lechman (1)
Ivan Michalov (1)
Vladislav Pečík (1)
Peter Marcin (1)
Ondrej Jurišta (1)
Martin Svoboda (1)
Marek Maslák (1)
Ondrej Halama (1)
Roman Prochazka (1)
Martin Hudec (1)
David Halenák (1)
Tomáš Ľalík (1)
Ladislav Pollák (1)
Michal Ďubek (1)
Robert Vrablica (1)
Paula Demianova (1)
Miriam Potočná (1)
Pavel Lacko (1)
peter straka (1)
Vladimir Trojak (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

O přístroji Dräger

Milan Kvasnica, 14. 04. 2008 v 11:56

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 3 Tdo 1215/2007, že v obecné rovině se trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. dopustí pachatel, který, byť i z nedbalosti, vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Stav vylučující způsobilost je třeba v každém konkrétním případě zjišťovat a dokazovat. Zároveň je třeba připomenout, že podle poznatků lékařské vědy není žádný, tedy ani nadprůměrně disponovaný řidič, schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, dosáhne-li hladina alkoholu v jeho krvi nejméně 1,00 g/kg (1 promile).
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 5 Tz 202/99, vyslovil, že trestní stíhání obviněného řidiče motorového vozidla pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zák. není vyloučeno ani v případě, jestliže se nepodařilo objektivně (tj. odběrem a vyšetřením krve) zjistit přesné množství alkoholu v jeho krvi v době jízdy. Citované ustanovení totiž podmiňuje trestní odpovědnost stavem, který vylučuje způsobilost k výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých by mohl pachatel ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Na takový stav lze sice usuzovat především z množství (hladiny) alkoholu v krvi řidiče, ale není-li tento údaj k dispozici, je možné a nutné stav vylučující způsobilost vyvodit ze souhrnu ostatních okolností, za nichž byla jízda řidiče motorového vozidla uskutečněna, např. z druhu a množství alkoholických nápojů požitých řidičem před jízdou z doby, kdy k požití došlo, ze způsobu jízdy, z celkového chování řidiče apod. Nejvyšší soud zároveň poukázal na to, že vedle svědeckých výpovědí, lékařských zpráv či znaleckého posudku může být jedním ze souhrnu důkazů, byť nikoliv jediným, jimiž lze prokázat stav vylučující způsobilost pachatele k výkonu činnosti podle § 201 tr. zák., též výsledek dechové zkoušky, zejména pokud byla tato zkouška provedena přístrojem, který umožňuje kvantifikovat množství požitého alkoholu. Výsledek dechové zkoušky pak není možné bez dalšího odmítnout jen z toho důvodu, že přístroj, na kterém byla zkouška provedena, je zatížen určitou nepřesností, pokud výsledek odpovídá ostatním důkazům.
Skutečnost, že testovací přístroj Dräger může na rozdíl od metody plynové chromatografie vykazovat určité nepřesnosti a odchylky, může mít nepochybně význam především tam, kde naměřené hodnoty činí kolem 1 g/kg.
V posuzovaném případě bylo přístrojem Dräger naměřeno 2,24 g/kg. Za předpokladu, že by hladina alkoholu v krvi obviněného nedosáhla ani 1 g/kg, musela by být odchylka extrémně vysoká a chyba by musela představovat hodnotu nejméně 1,24 g/kg. Soudy musí zkoumat, zda přístroj Dräger může vůbec pracovat s tak vysokou nepřesností - tolerancí (a že z tohoto důvodu by byl v praxi prakticky nepoužitelný).
Je nezbytné, aby znalec odborně posoudil, zda celkové chování obviněného během jízdy a po ní svědčilo o požití alkoholu v takové míře, jež by z lékařského hlediska vylučovala jeho řidičkou způsobilost. Jinými slovy, bude třeba, aby znalec podle projevů obviněného (a to i těch, které byly zjištěny při lékařském vyšetření) vyhodnotil a alespoň přibližně kvantifikoval, jakému množství požitého alkoholu by odpovídal stupeň zjištěné poruchy psychosenzomotorických funkcí. Znalec by se měl zároveň vyjádřit i k tomu, zda dechová zkouška provedená přístrojem Dräger (který jinak umožňuje numericky vyjádřit množství požitého alkoholu) mohla při jinak zjevných projevech podnapilosti obviněného vést k tak nepřesnému výsledku - toleranci, že i při naměřené hodnotě 2,24 g/kg by bylo možno připustit, že ve skutečnosti nemusela tato hodnota činit ani jedno promile alkoholu v krvi, tj. 1 g/kg.


Názory k článku O přístroji Dräger:


  Milan Kvasnica, 10. 07. 2008 v 23:12 - postačují výslechy svědků

Podrobněji viz 7 Tdo 405/2008

  Milan Kvasnica, 08. 01. 2009 v 12:54 - 1,24 promile

Viz 7 Tdo 1488/2008 - přestože před policisty vystupoval zdvořile, bylo přístrojem naměřeno 1,24 promile a svědek vypověděl, že "jel za vozidlem obviněného a pozoroval, že vozidlo se sice pohybuje pomalu, ale přejíždí z jedné strany vozovky ke druhé, znemožňuje tím předjetí, najíždí ke svodidlům a jeho řidič trhavými tahy za volant strhává vozidlo, aby nedošlo k nárazu."

  Milan Kvasnica, 20. 06. 2009 v 01:10 - 1,34 promile, kolize

3 Tdo 509/2009 z výpovědi svědků vyplývá, že obžalovaný konzumoval alkohol, tento z něj byl cítit, choval se agresivně, narazil do značky, naměřeno mu bylo 1,34 g/kg.

  Milan Kvasnica, 24. 09. 2009 v 16:46 - samotný výsledek dechové zkoušky nepostačí

3 Tdo 1019/2009
O stavu vylučujícím odpovědnost nevypovídal jiný provedený důkaz, než výsledek dechové zkoušky.

  Milan Kvasnica, 04. 02. 2016 v 22:31 - O trávě, o vodě, o lese II

6 Tdo 1019/2015

U jiných návykových látek je nutno VŽDY vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

  Milan Kvasnica, 11. 06. 2016 v 07:31 - fyziologická hranice, nepřesnost měření

http://www.slv.cz/10 As173/2015

V úvahu je třeba vzít jednak možnou odchylku měření přístroje (0,04 g/kg) a dále fyziologickou hladinu alkoholu v krvi ve výši 0,2 g/kg, která může být způsobena jinými vlivy (např. přirozená hladina alkoholu v krvi, požití přípravku proti kašli či rýmě, požití ovocného kompotu, atd.), než je přímé požití alkoholu.

Výraz orientační znamená, že zjištěná hladina alkoholu v krvi je sice zjištěna jen přibližně, nicméně tuto přibližnost lze určit přesně :)

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím