lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (152)
Juraj Gyarfas (102)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (30)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (24)
Tomáš Klinka (18)
Milan Hlušák (14)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Martin Friedrich (7)
Michal Novotný (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Petr Kolman (4)
Robert Goral (4)
Lexforum (4)
Ján Lazur (4)
Monika Dubská (4)
Radovan Pala (4)
Josef Kotásek (4)
Pavol Szabo (4)
Natália Ľalíková (4)
Peter Pethő (3)
Jakub Jošt (3)
Maroš Hačko (3)
Denisa Dulaková (3)
Josef Šilhán (3)
Pavol Kolesár (3)
Adam Valček (3)
Roman Kopil (2)
Martin Gedra (2)
Ludmila Kucharova (2)
Martin Serfozo (2)
Jozef Kleberc (2)
Maroš Macko (2)
Bob Matuška (2)
Anton Dulak (2)
Jiří Remeš (2)
Dávid Tluščák (2)
Juraj Straňák (2)
Michal Krajčírovič (2)
Ivan Bojna (2)
Michal Hamar (2)
Juraj Schmidt (2)
Zsolt Varga (2)
Lukáš Peško (2)
Peter Varga (2)
Matej Kurian (1)
Dušan Rostáš (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
I. Stiglitz (1)
David Halenák (1)
Zuzana Kohútová (1)
Matej Košalko (1)
Juraj Lukáč (1)
Martin Šrámek (1)
Pavol Mlej (1)
Katarína Dudíková (1)
Martin Hudec (1)
Gabriel Závodský (1)
Emil Vaňko (1)
Radoslav Pálka (1)
Roman Prochazka (1)
Vladimir Trojak (1)
Peter Kubina (1)
lukasmozola (1)
David Horváth (1)
Natalia Janikova (1)
Lucia Palková (1)
Robert Šorl (1)
Peter Marcin (1)
Tibor Menyhért (1)
Marek Maslák (1)
Ladislav Pollák (1)
Vladislav Pečík (1)
Robert Vrablica (1)
Miriam Potočná (1)
Vincent Lechman (1)
Matej Gera (1)
Martin Estočák (1)
Viliam Vaňko (1)
Marcel Jurko (1)
Zuzana Adamova (1)
peter straka (1)
Peter Janík (1)
Peter K (1)
Petr Kavan (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Petr Steiner (1)
Igor Krist (1)
Ján Pirč (1)
lukas.kvokacka (1)
Ivan Michalov (1)
Martin Galgoczy (1)
Ondrej Halama (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Tomáš Ľalík (1)
Paula Demianova (1)
Bohumil Havel (1)
Róbert Černák (1)
Nora Šajbidor (1)
Bystrik Bugan (1)
Pavel Lacko (1)
Ondrej Jurišta (1)
Marián Porvažník (1)
Tomas Kovac (1)
Martin Svoboda (1)
Gabriel Volšík (1)
Dušan Marják (1)
Tomáš Demo (1)
Michal Ďubek (1)
Lucia Berdisová (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

O přístroji Dräger

Milan Kvasnica, 14. 04. 2008 v 11:56

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 3 Tdo 1215/2007, že v obecné rovině se trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 odst. 1 tr. zák. dopustí pachatel, který, byť i z nedbalosti, vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Stav vylučující způsobilost je třeba v každém konkrétním případě zjišťovat a dokazovat. Zároveň je třeba připomenout, že podle poznatků lékařské vědy není žádný, tedy ani nadprůměrně disponovaný řidič, schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, dosáhne-li hladina alkoholu v jeho krvi nejméně 1,00 g/kg (1 promile).
Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 17. 2. 2000, sp. zn. 5 Tz 202/99, vyslovil, že trestní stíhání obviněného řidiče motorového vozidla pro trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky podle § 201 tr. zák. není vyloučeno ani v případě, jestliže se nepodařilo objektivně (tj. odběrem a vyšetřením krve) zjistit přesné množství alkoholu v jeho krvi v době jízdy. Citované ustanovení totiž podmiňuje trestní odpovědnost stavem, který vylučuje způsobilost k výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých by mohl pachatel ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku. Na takový stav lze sice usuzovat především z množství (hladiny) alkoholu v krvi řidiče, ale není-li tento údaj k dispozici, je možné a nutné stav vylučující způsobilost vyvodit ze souhrnu ostatních okolností, za nichž byla jízda řidiče motorového vozidla uskutečněna, např. z druhu a množství alkoholických nápojů požitých řidičem před jízdou z doby, kdy k požití došlo, ze způsobu jízdy, z celkového chování řidiče apod. Nejvyšší soud zároveň poukázal na to, že vedle svědeckých výpovědí, lékařských zpráv či znaleckého posudku může být jedním ze souhrnu důkazů, byť nikoliv jediným, jimiž lze prokázat stav vylučující způsobilost pachatele k výkonu činnosti podle § 201 tr. zák., též výsledek dechové zkoušky, zejména pokud byla tato zkouška provedena přístrojem, který umožňuje kvantifikovat množství požitého alkoholu. Výsledek dechové zkoušky pak není možné bez dalšího odmítnout jen z toho důvodu, že přístroj, na kterém byla zkouška provedena, je zatížen určitou nepřesností, pokud výsledek odpovídá ostatním důkazům.
Skutečnost, že testovací přístroj Dräger může na rozdíl od metody plynové chromatografie vykazovat určité nepřesnosti a odchylky, může mít nepochybně význam především tam, kde naměřené hodnoty činí kolem 1 g/kg.
V posuzovaném případě bylo přístrojem Dräger naměřeno 2,24 g/kg. Za předpokladu, že by hladina alkoholu v krvi obviněného nedosáhla ani 1 g/kg, musela by být odchylka extrémně vysoká a chyba by musela představovat hodnotu nejméně 1,24 g/kg. Soudy musí zkoumat, zda přístroj Dräger může vůbec pracovat s tak vysokou nepřesností - tolerancí (a že z tohoto důvodu by byl v praxi prakticky nepoužitelný).
Je nezbytné, aby znalec odborně posoudil, zda celkové chování obviněného během jízdy a po ní svědčilo o požití alkoholu v takové míře, jež by z lékařského hlediska vylučovala jeho řidičkou způsobilost. Jinými slovy, bude třeba, aby znalec podle projevů obviněného (a to i těch, které byly zjištěny při lékařském vyšetření) vyhodnotil a alespoň přibližně kvantifikoval, jakému množství požitého alkoholu by odpovídal stupeň zjištěné poruchy psychosenzomotorických funkcí. Znalec by se měl zároveň vyjádřit i k tomu, zda dechová zkouška provedená přístrojem Dräger (který jinak umožňuje numericky vyjádřit množství požitého alkoholu) mohla při jinak zjevných projevech podnapilosti obviněného vést k tak nepřesnému výsledku - toleranci, že i při naměřené hodnotě 2,24 g/kg by bylo možno připustit, že ve skutečnosti nemusela tato hodnota činit ani jedno promile alkoholu v krvi, tj. 1 g/kg.


Názory k článku O přístroji Dräger:


  Milan Kvasnica, 10. 07. 2008 v 23:12 - postačují výslechy svědků

Podrobněji viz 7 Tdo 405/2008

  Milan Kvasnica, 08. 01. 2009 v 12:54 - 1,24 promile

Viz 7 Tdo 1488/2008 - přestože před policisty vystupoval zdvořile, bylo přístrojem naměřeno 1,24 promile a svědek vypověděl, že "jel za vozidlem obviněného a pozoroval, že vozidlo se sice pohybuje pomalu, ale přejíždí z jedné strany vozovky ke druhé, znemožňuje tím předjetí, najíždí ke svodidlům a jeho řidič trhavými tahy za volant strhává vozidlo, aby nedošlo k nárazu."

  Milan Kvasnica, 20. 06. 2009 v 01:10 - 1,34 promile, kolize

3 Tdo 509/2009 z výpovědi svědků vyplývá, že obžalovaný konzumoval alkohol, tento z něj byl cítit, choval se agresivně, narazil do značky, naměřeno mu bylo 1,34 g/kg.

  Milan Kvasnica, 24. 09. 2009 v 16:46 - samotný výsledek dechové zkoušky nepostačí

3 Tdo 1019/2009
O stavu vylučujícím odpovědnost nevypovídal jiný provedený důkaz, než výsledek dechové zkoušky.

  Milan Kvasnica, 04. 02. 2016 v 22:31 - O trávě, o vodě, o lese II

6 Tdo 1019/2015

U jiných návykových látek je nutno VŽDY vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie.

  Milan Kvasnica, 11. 06. 2016 v 07:31 - fyziologická hranice, nepřesnost měření

http://www.slv.cz/10 As173/2015

V úvahu je třeba vzít jednak možnou odchylku měření přístroje (0,04 g/kg) a dále fyziologickou hladinu alkoholu v krvi ve výši 0,2 g/kg, která může být způsobena jinými vlivy (např. přirozená hladina alkoholu v krvi, požití přípravku proti kašli či rýmě, požití ovocného kompotu, atd.), než je přímé požití alkoholu.

Výraz orientační znamená, že zjištěná hladina alkoholu v krvi je sice zjištěna jen přibližně, nicméně tuto přibližnost lze určit přesně :)

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím