lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (153)
Juraj Gyarfas (104)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (31)
Kristián Csach (25)
Martin Maliar (25)
Tomáš Klinka (20)
Milan Hlušák (17)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (8)
Michal Novotný (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Pavol Szabo (4)
Radovan Pala (4)
Petr Kolman (4)
Natália Ľalíková (4)
Lexforum (4)
Monika Dubská (4)
Ján Lazur (4)
Robert Goral (4)
Josef Kotásek (4)
Pavol Kolesár (3)
Peter Pethő (3)
Ivan Bojna (3)
Josef Šilhán (3)
Adam Valček (3)
Maroš Hačko (3)
Denisa Dulaková (3)
Jakub Jošt (3)
Michal Krajčírovič (3)
Marián Porvažník (2)
Ladislav Hrabčák (2)
Anton Dulak (2)
Juraj Straňák (2)
Martin Serfozo (2)
Dávid Tluščák (2)
Bob Matuška (2)
Ludmila Kucharova (2)
Peter Varga (2)
Roman Kopil (2)
Jiří Remeš (2)
Jozef Kleberc (2)
Zsolt Varga (2)
Michal Hamar (2)
Lukáš Peško (2)
Martin Gedra (2)
Maroš Macko (2)
Juraj Schmidt (2)
Lucia Berdisová (1)
Marcel Jurko (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Emil Vaňko (1)
Marek Maslák (1)
Bohumil Havel (1)
Martin Estočák (1)
Pavol Mlej (1)
Peter K (1)
Petr Steiner (1)
Robert Šorl (1)
Ladislav Pollák (1)
Peter Janík (1)
Róbert Černák (1)
Natalia Janikova (1)
David Halenák (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Martin Galgoczy (1)
Nina Gaisbacherova (1)
I. Stiglitz (1)
Martin Hudec (1)
Ján Pirč (1)
Miriam Potočná (1)
Matej Gera (1)
Zuzana Kohútová (1)
Ondrej Halama (1)
Peter Kubina (1)
Gabriel Závodský (1)
Matej Košalko (1)
Tomáš Demo (1)
Pavel Lacko (1)
Petr Kavan (1)
Martin Šrámek (1)
Gabriel Volšík (1)
peter straka (1)
Vladislav Pečík (1)
Viliam Vaňko (1)
Igor Krist (1)
Ivan Michalov (1)
lukasmozola (1)
Vladimir Trojak (1)
Katarína Dudíková (1)
Ondrej Jurišta (1)
Zuzana Adamova (1)
Tibor Menyhért (1)
Lucia Palková (1)
Vincent Lechman (1)
Jana Mitterpachova (1)
Ivan Kormaník (1)
Dušan Rostáš (1)
Radoslav Pálka (1)
Peter Marcin (1)
Dušan Marják (1)
Juraj Lukáč (1)
Robert Vrablica (1)
Tomáš Ľalík (1)
Tomas Kovac (1)
Matej Kurian (1)
lukas.kvokacka (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Bystrik Bugan (1)
Nora Šajbidor (1)
Martin Svoboda (1)
Roman Prochazka (1)
David Horváth (1)
Michal Ďubek (1)
Paula Demianova (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Zamyšlení nad pojmem „běžný obchodní styk“

Bob Matuška, 28. 05. 2009 v 18:03

Chvíli jsem přemýšlel, jak pojmout tento článek. Chtěl jsem psát o právním pojmu „podmínky běžného obchodního styku“ a o jeho „nedokonalosti“ ve výkladu soudu ve vztahu k ustanovení § 196a odst. 4. Jeho nedokonalost jsem především spatřoval v okolnosti, že sousloví není nikde definováno a nakonec jsem došel k závěru, že definovat tento pojem asi není vůbec tak důležité. Chápu, že by si to někteří z nás přáli, když klient žádá, aby právní rešerše, memorandum nebo právní názor na věc vyjadřoval, že došlo k platnému a účinnému nabytí majetku, ačkoli společnost získala majetek způsobem, který splňuje objektivní podmínky režimu ustanovení v § 196a odst. 3 ObchZ (osoba převodce; výše protihodnoty ve vztahu k výši základního kapitálu; doba, kdy došlo k nabytí). Splňuje-li takový převod totiž podmínky označované zákonem jako „podmínky běžného obchodního styku“ ( § 196a odst. 4 ObchZ), převod do režimu ustanovení, které způsobuje neplatnost nebo neúčinnost převodu majetku, podle toho, která z podmínek nebyla splněna, nespadá, tj. nejsou-li jiné překážky, převod byl učiněn platně a účinně.

Často se jedná o převody majetku, jejichž hodnota dosahuje významných částek a tudíž se o to víc pohled právníka upírá směrem k argumentaci, že převod spadá do rámce běžného obchodního styku v němž došlo také k převodu. Proč ale tento pojem přísně ohraničovat přesným soudním výkladem?

V souvislosti s podmínkami běžného obchodního styku se v rozsudku sp. zn. 32 Odo 613/2005 Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je uvedený způsob převodu předmětem podnikatelské činnosti, konkrétně, zda například společnost byla držitelem živnostenského oprávnění k úplatnému převádění pohledávek. Taková argumentace byla ale dle mého názoru krátkozraká a nelze ji zobecnit, jak se občas stává a bývá s ní argumentováno. Nedomnívám se totiž, že živnost a běžný obchodní styk spolu souvisí až natolik, že by se dalo tvrdit, že má-li společnost určitou živnost, pak se jedná o splnění podmínek obvyklých v obchodním styku v případě, kdy dochází k převodu určitým způsobem, nejlépe tím, který je uvedený v předmětu podnikání společnosti.

Pod pojmem podmínky obvyklé v obchodním styku si představuji více však způsob převodu, způsob platby, výši platby, způsob určení ceny a to vše v porovnání s převody, ke kterým na dané úrovni obvykle dochází za předpokladu, že se nejedná o účelové obcházení zákona a strany převodu se snaží maximálně vyjít vstříc zákonným podmínkám. V rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4315/2008 ze dne 31.3.2009 ponechal Nejvyšší soud v odůvodnění argumentaci dovolatelky, o které se domnívám, že je správná. Dovolatelka akcentovala na okolnost, že je producentem určitého zboží a žalovaná společnost provozuje velkoobchod s daným zbožím, kdy postoupení pohledávek se dělo za účelem vzájemného vypořádání pohledávek a závazků a za nominální hodnotu pohledávek, přičemž žalovaná od počátku věděla o jaký obchod se jedná.

Ve výkladu pojmu Nejvyšším soudem lze tedy zaznamenat určitý posun, který klade důraz na jiné skutečnosti, než jen na okolnost, že obchodní společnost má určitý typ převodů uveden jako předmět podnikání. Tímto se prostor pro argumentaci, zda převod spadá pod podmínku rámce obvyklého obchodního styku, více otevřel, což nemusí být na škodu. Na druhou stranu zcela neposkytuje jistotu, protože pojem opět nedefinuje. Vystávají však otázky, zda je potřeba definovat tento pojem, zda nejsou náhodou rozhodnutí soudu vždy rozhodnutími pro daný konkrétní případ a není tedy na místě zcela zobecňovat závěry, zda není úkolem právníka nalézt takovou argumentaci, která obstojí v případě, že nastanou pochyby o splnění podmínek rámce běžného obchodního styku, a podobně.


Děkuji za Vaše názory.

Bob Matuška


Názory k článku Zamyšlení nad pojmem „běžný obchodní styk“:


  Juraj Gyarfas, 01. 06. 2009 v 10:53 - cesky § 196a, slovensky § 59a a druha smernica

§ 196a ceskeho ObZ a § 59a slovenskeho ObZ su podla mna velmi nestastne koncipovane normy a este nestastnejsia je podla mna vo vseobecnosti ceska judikatura, ktora porusenie tejto normy spaja s absolutnou neplatnostou podla § 39 OZ. Myslim, ze maloktore ustanovenie sposobuje taku neistotu v pravnych vztahoch ako tieto.

Domnievam sa, ze cesky aj slovensky zakonodarca pri implementacii cl. 11 druhej smernice boli az prilis aktivny. Zial vsak vobec neviem, ako to riesia ini susedia. Uz dlhsie sa chystam pozriet sa na implementaciu tohto clanku v Polsku, Rakusku a Nemecku, ale stale som si na to nenasiel cas. Ak niekto viete, ako je to v inych statoch, napiste prosim :-)

Suhlasim s tym, ze pojem bezny obchodny styk by sa nemal vykladat len vzhladom na predmet podnikania, ale napr. aj na objem transakcie a ine okolnosti.

Ale do diskusie by som sa este spytal - nemal by sa tento pojem ako pojem komunitarneho prava vykladat podla komunitarneho prava? Existuje nejaky komunitarny vyklad tohto pojmu?

  Juraj Alexander, 03. 06. 2009 v 00:48 - parlament ma desi

To, ze ceska PS navrh zakona, ktorym sa mali § § 67a, 193(2) a 196a zmenit celkom rozumnym sposobom, zmenila a tieto zmeny vypustila, ma desi. Nastastie, zmena § 161e zakonodarny proces prezila.

By ma zaujimalo, kto v ustavno-pravnom vybore (resp. na MS, na ktore sa UPV odvolal), ktory tieto upravy navrhol, sa o to zasluzil.Tolko z odovodnenia v rozprave: "Při projednávání v ústavněprávním výboru byly vzaty v úvahu výhrady, tak jak se objevily v odborné veřejnosti, mezi jednotlivými poslanci i z médií. Jednalo se o některé úpravy, o kterých se mluvilo jako o základu nového tunelování v obchodních společnostech. Jednalo se o instituty, které nebyly součástí transpozice evropských norem, a tento návrh měl zliberalizovat některá ustanovení, nebo řadu ustanovení obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že současná situace ještě nebyla nazrálá k tomu, aby tyto změny prošly konsensuálně, po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti došlo k vypuštění těchto změn, které - jak jsem již řekla - nebyly součástí transpozice, a proto změny, tak jak je schválil ústavněprávní výbor, se dotýkají vyloženě jenom změn transpozičních návrhů."

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím