lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (154)
Juraj Gyarfas (104)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (32)
Kristián Csach (25)
Martin Maliar (25)
Tomáš Klinka (20)
Milan Hlušák (18)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (8)
Michal Novotný (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Robert Goral (4)
Josef Kotásek (4)
Radovan Pala (4)
Pavol Szabo (4)
Monika Dubská (4)
Petr Kolman (4)
Lexforum (4)
Natália Ľalíková (4)
Ján Lazur (4)
Denisa Dulaková (3)
Pavol Kolesár (3)
Ivan Bojna (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Adam Valček (3)
Josef Šilhán (3)
Maroš Hačko (3)
Michal Krajčírovič (3)
Jakub Jošt (3)
Peter Pethő (3)
Bob Matuška (2)
Marián Porvažník (2)
Jiří Remeš (2)
Martin Serfozo (2)
Peter Varga (2)
Dávid Tluščák (2)
Zsolt Varga (2)
Michal Hamar (2)
Ludmila Kucharova (2)
Roman Kopil (2)
Maroš Macko (2)
Martin Gedra (2)
Jozef Kleberc (2)
Juraj Straňák (2)
Anton Dulak (2)
Juraj Schmidt (2)
Lukáš Peško (2)
Martin Šrámek (1)
Lucia Palková (1)
Miriam Potočná (1)
Zuzana Kohútová (1)
Roman Prochazka (1)
Marek Maslák (1)
Róbert Černák (1)
Tomáš Ľalík (1)
Martin Galgoczy (1)
Igor Krist (1)
Martin Hudec (1)
Ivan Kormaník (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Vincent Lechman (1)
Vladislav Pečík (1)
Ondrej Jurišta (1)
Paula Demianova (1)
I. Stiglitz (1)
Viliam Vaňko (1)
Martin Svoboda (1)
Bohumil Havel (1)
Peter K (1)
Peter Marcin (1)
Martin Estočák (1)
Michal Ďubek (1)
Lucia Berdisová (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
lukas.kvokacka (1)
Ondrej Halama (1)
Robert Vrablica (1)
Tomáš Demo (1)
Nora Šajbidor (1)
Zuzana Adamova (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Robert Šorl (1)
Petr Kavan (1)
Dušan Marják (1)
David Halenák (1)
Bystrik Bugan (1)
Matej Kurian (1)
Vladimir Trojak (1)
Matej Košalko (1)
Marcel Jurko (1)
Gabriel Závodský (1)
Gabriel Volšík (1)
Tomas Kovac (1)
Ivan Michalov (1)
Matej Gera (1)
Natalia Janikova (1)
Radoslav Pálka (1)
Juraj Lukáč (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Pavol Mlej (1)
Peter Janík (1)
Peter Kubina (1)
Dušan Rostáš (1)
Emil Vaňko (1)
lukasmozola (1)
Ladislav Pollák (1)
Katarína Dudíková (1)
Petr Steiner (1)
David Horváth (1)
Pavel Lacko (1)
Jana Mitterpachova (1)
peter straka (1)
Tibor Menyhért (1)
Ján Pirč (1)
Zuzana Bukvisova (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Zamyšlení nad pojmem „běžný obchodní styk“

Bob Matuška, 28. 05. 2009 v 18:03

Chvíli jsem přemýšlel, jak pojmout tento článek. Chtěl jsem psát o právním pojmu „podmínky běžného obchodního styku“ a o jeho „nedokonalosti“ ve výkladu soudu ve vztahu k ustanovení § 196a odst. 4. Jeho nedokonalost jsem především spatřoval v okolnosti, že sousloví není nikde definováno a nakonec jsem došel k závěru, že definovat tento pojem asi není vůbec tak důležité. Chápu, že by si to někteří z nás přáli, když klient žádá, aby právní rešerše, memorandum nebo právní názor na věc vyjadřoval, že došlo k platnému a účinnému nabytí majetku, ačkoli společnost získala majetek způsobem, který splňuje objektivní podmínky režimu ustanovení v § 196a odst. 3 ObchZ (osoba převodce; výše protihodnoty ve vztahu k výši základního kapitálu; doba, kdy došlo k nabytí). Splňuje-li takový převod totiž podmínky označované zákonem jako „podmínky běžného obchodního styku“ ( § 196a odst. 4 ObchZ), převod do režimu ustanovení, které způsobuje neplatnost nebo neúčinnost převodu majetku, podle toho, která z podmínek nebyla splněna, nespadá, tj. nejsou-li jiné překážky, převod byl učiněn platně a účinně.

Často se jedná o převody majetku, jejichž hodnota dosahuje významných částek a tudíž se o to víc pohled právníka upírá směrem k argumentaci, že převod spadá do rámce běžného obchodního styku v němž došlo také k převodu. Proč ale tento pojem přísně ohraničovat přesným soudním výkladem?

V souvislosti s podmínkami běžného obchodního styku se v rozsudku sp. zn. 32 Odo 613/2005 Nejvyšší soud zabýval otázkou, zda je uvedený způsob převodu předmětem podnikatelské činnosti, konkrétně, zda například společnost byla držitelem živnostenského oprávnění k úplatnému převádění pohledávek. Taková argumentace byla ale dle mého názoru krátkozraká a nelze ji zobecnit, jak se občas stává a bývá s ní argumentováno. Nedomnívám se totiž, že živnost a běžný obchodní styk spolu souvisí až natolik, že by se dalo tvrdit, že má-li společnost určitou živnost, pak se jedná o splnění podmínek obvyklých v obchodním styku v případě, kdy dochází k převodu určitým způsobem, nejlépe tím, který je uvedený v předmětu podnikání společnosti.

Pod pojmem podmínky obvyklé v obchodním styku si představuji více však způsob převodu, způsob platby, výši platby, způsob určení ceny a to vše v porovnání s převody, ke kterým na dané úrovni obvykle dochází za předpokladu, že se nejedná o účelové obcházení zákona a strany převodu se snaží maximálně vyjít vstříc zákonným podmínkám. V rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4315/2008 ze dne 31.3.2009 ponechal Nejvyšší soud v odůvodnění argumentaci dovolatelky, o které se domnívám, že je správná. Dovolatelka akcentovala na okolnost, že je producentem určitého zboží a žalovaná společnost provozuje velkoobchod s daným zbožím, kdy postoupení pohledávek se dělo za účelem vzájemného vypořádání pohledávek a závazků a za nominální hodnotu pohledávek, přičemž žalovaná od počátku věděla o jaký obchod se jedná.

Ve výkladu pojmu Nejvyšším soudem lze tedy zaznamenat určitý posun, který klade důraz na jiné skutečnosti, než jen na okolnost, že obchodní společnost má určitý typ převodů uveden jako předmět podnikání. Tímto se prostor pro argumentaci, zda převod spadá pod podmínku rámce obvyklého obchodního styku, více otevřel, což nemusí být na škodu. Na druhou stranu zcela neposkytuje jistotu, protože pojem opět nedefinuje. Vystávají však otázky, zda je potřeba definovat tento pojem, zda nejsou náhodou rozhodnutí soudu vždy rozhodnutími pro daný konkrétní případ a není tedy na místě zcela zobecňovat závěry, zda není úkolem právníka nalézt takovou argumentaci, která obstojí v případě, že nastanou pochyby o splnění podmínek rámce běžného obchodního styku, a podobně.


Děkuji za Vaše názory.

Bob Matuška


Názory k článku Zamyšlení nad pojmem „běžný obchodní styk“:


  Juraj Gyarfas, 01. 06. 2009 v 10:53 - cesky § 196a, slovensky § 59a a druha smernica

§ 196a ceskeho ObZ a § 59a slovenskeho ObZ su podla mna velmi nestastne koncipovane normy a este nestastnejsia je podla mna vo vseobecnosti ceska judikatura, ktora porusenie tejto normy spaja s absolutnou neplatnostou podla § 39 OZ. Myslim, ze maloktore ustanovenie sposobuje taku neistotu v pravnych vztahoch ako tieto.

Domnievam sa, ze cesky aj slovensky zakonodarca pri implementacii cl. 11 druhej smernice boli az prilis aktivny. Zial vsak vobec neviem, ako to riesia ini susedia. Uz dlhsie sa chystam pozriet sa na implementaciu tohto clanku v Polsku, Rakusku a Nemecku, ale stale som si na to nenasiel cas. Ak niekto viete, ako je to v inych statoch, napiste prosim :-)

Suhlasim s tym, ze pojem bezny obchodny styk by sa nemal vykladat len vzhladom na predmet podnikania, ale napr. aj na objem transakcie a ine okolnosti.

Ale do diskusie by som sa este spytal - nemal by sa tento pojem ako pojem komunitarneho prava vykladat podla komunitarneho prava? Existuje nejaky komunitarny vyklad tohto pojmu?

  Juraj Alexander, 03. 06. 2009 v 00:48 - parlament ma desi

To, ze ceska PS navrh zakona, ktorym sa mali § § 67a, 193(2) a 196a zmenit celkom rozumnym sposobom, zmenila a tieto zmeny vypustila, ma desi. Nastastie, zmena § 161e zakonodarny proces prezila.

By ma zaujimalo, kto v ustavno-pravnom vybore (resp. na MS, na ktore sa UPV odvolal), ktory tieto upravy navrhol, sa o to zasluzil.Tolko z odovodnenia v rozprave: "Při projednávání v ústavněprávním výboru byly vzaty v úvahu výhrady, tak jak se objevily v odborné veřejnosti, mezi jednotlivými poslanci i z médií. Jednalo se o některé úpravy, o kterých se mluvilo jako o základu nového tunelování v obchodních společnostech. Jednalo se o instituty, které nebyly součástí transpozice evropských norem, a tento návrh měl zliberalizovat některá ustanovení, nebo řadu ustanovení obchodního zákoníku. Vzhledem k tomu, že současná situace ještě nebyla nazrálá k tomu, aby tyto změny prošly konsensuálně, po dohodě s Ministerstvem spravedlnosti došlo k vypuštění těchto změn, které - jak jsem již řekla - nebyly součástí transpozice, a proto změny, tak jak je schválil ústavněprávní výbor, se dotýkají vyloženě jenom změn transpozičních návrhů."

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím