lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (153)
Juraj Gyarfas (104)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (31)
Kristián Csach (25)
Martin Maliar (25)
Tomáš Klinka (20)
Milan Hlušák (17)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (8)
Michal Novotný (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Robert Goral (4)
Monika Dubská (4)
Ján Lazur (4)
Lexforum (4)
Natália Ľalíková (4)
Josef Kotásek (4)
Radovan Pala (4)
Petr Kolman (4)
Pavol Szabo (4)
Jakub Jošt (3)
Denisa Dulaková (3)
Ivan Bojna (3)
Peter Pethő (3)
Pavol Kolesár (3)
Michal Krajčírovič (3)
Josef Šilhán (3)
Adam Valček (3)
Maroš Hačko (3)
Michal Hamar (2)
Zsolt Varga (2)
Anton Dulak (2)
Bob Matuška (2)
Lukáš Peško (2)
Juraj Schmidt (2)
Juraj Straňák (2)
Maroš Macko (2)
Jozef Kleberc (2)
Dávid Tluščák (2)
Roman Kopil (2)
Martin Gedra (2)
Ladislav Hrabčák (2)
Marián Porvažník (2)
Martin Serfozo (2)
Peter Varga (2)
Ludmila Kucharova (2)
Jiří Remeš (2)
Vladislav Pečík (1)
Gabriel Volšík (1)
Matej Košalko (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Martin Estočák (1)
Peter Kubina (1)
Zuzana Adamova (1)
peter straka (1)
Petr Steiner (1)
Dušan Rostáš (1)
lukasmozola (1)
Robert Šorl (1)
Michal Ďubek (1)
Ján Pirč (1)
Marek Maslák (1)
Nora Šajbidor (1)
Róbert Černák (1)
Viliam Vaňko (1)
Miriam Potočná (1)
Pavel Lacko (1)
I. Stiglitz (1)
Ondrej Jurišta (1)
Ivan Kormaník (1)
Matej Kurian (1)
Roman Prochazka (1)
Peter K (1)
Tomáš Demo (1)
Natalia Janikova (1)
Emil Vaňko (1)
Juraj Lukáč (1)
Vincent Lechman (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Ivan Michalov (1)
Igor Krist (1)
Dušan Marják (1)
Radoslav Pálka (1)
David Horváth (1)
Peter Janík (1)
Lucia Berdisová (1)
Ladislav Pollák (1)
Vladimir Trojak (1)
Lucia Palková (1)
Peter Marcin (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Martin Galgoczy (1)
Zuzana Kohútová (1)
Bystrik Bugan (1)
Bohumil Havel (1)
Jana Mitterpachova (1)
Martin Šrámek (1)
Katarína Dudíková (1)
Tomáš Ľalík (1)
Marcel Jurko (1)
Martin Hudec (1)
Tomas Kovac (1)
Robert Vrablica (1)
Martin Svoboda (1)
Tibor Menyhért (1)
lukas.kvokacka (1)
Paula Demianova (1)
David Halenák (1)
Matej Gera (1)
Gabriel Závodský (1)
Pavol Mlej (1)
Petr Kavan (1)
Ondrej Halama (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

O volbě místní příslušnosti ve spotřebitelských smlouvách

Milan Kvasnica, 25. 02. 2011 v 17:08

Otázka možnosti volby místní příslušnosti ve spotřebitelských smlouvách byla již dříve s negativním výsledkem řešena Nejvyšším soudem v řízení vedeném pod sp. zn.: 4 ND 226/2008, nicméně v rozhodnutí Krajského soudu v Praze, sp. zn.: 21 Co 454/2010, lze nalézt podrobnější odůvodnění, resp. i zmírnění dřívějšího názoru.

Krajský soud zejména uvádí: "Závěr o zneužívající klauzuli, která vytváří v rozporu s principem ochrany dobré víry podstatnou či významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, by měl být učiněn na základě posouzení i ostatních smluvních podmínek, vyjma těch, jež se týkají definice hlavního předmětu smlouvy, přiměřenosti ceny či odměny na straně jedné a zboží či služeb dodávaných výměnou na straně druhé. Bylo by proto možné dojít i k závěru, že zkoumaná nevýhodnost týkající se prorogační dohody je vyvážena smluvními ujednáními, jež jsou naopak zřetelně výhodná pro spotřebitele."


Názory k článku O volbě místní příslušnosti ve spotřebitelských smlouvách:


  ivanjar, 26. 02. 2011 v 14:47 - úrok vs. náhrada nákladú řízení

Obecně a zjednodušeně např. úrokovou sazbu ve výši 15% může jeden soudce považovat za příliš vysokou, a tedy bude pokládat prorogační soud za nepříslušný. Jiný soudce může takovou sazbu považovat za "přiměřenou", a tudiž uznat prorogovanou místní príslušnost podle smlouvy. Co s právní jistotou.

V souvislosti s tímto judikatem mě také napadá, jestli by nebylo vhodnější určovat platnost prorogační doložky podle jiných kritérii (např. dle toho jak vysoké náklady řízení si věřitel nárokuje). Předpokládám, že v našich poměrech věřitel (postupník) resp. jeho právní zástupce požadují náhradu nákladů řízení v plné zákoně výši. Není to však jeho povinností. Běžně se požaduje prostřednictvím návrhu na EPR, i v případě pohledávek nižších než 1000 Kč, náhrada nákladů řízení téměř 8 tis a vyšší. Soud ji musí, v případě splnění podmínek, uznat vždy. Soudní řízení se dle mého více spojuje právě s náklady řízení než s faktickými právy a povinnostmi v rámci úvěrového vztahu samotného. I když bych chtěl v blízké budoucnu působit advokacii (po získání titulu), výše požadovaných náklady řízení mi přijde přemrštěná a nelidská. AK se obohacují na chudích. Je toto právní stát, který chceme? Mohl by soud v budoucnu zámitnout prorogaci na základě posouzení výše pohledávky, výše požadované náhrady náklady řízení, množstva podaných žalob rozhodnou o nepříslušnosti?

  Milan Kvasnica, 31. 03. 2011 v 04:44 - IV. ÚS 646/11

IV. ÚS 646/11

  Milan Kvasnica, 16. 07. 2012 v 11:11 - 28 Nd 69/2012

Jestliže jsou ve spotřebitelských smlouvách obsaženy například prorogační dohody, jimiž je sjednána místní příslušnost soudu v obvodu sídla dodavatele (v důsledku čehož jsou spotřebitelé zbaveni možnosti hájit se u soudu v místě svého bydliště), nelze než považovat takové smlouvy za protiprávní a zákonná ustanovení, jež je umožňují, za protiústavní. Mimoto také judikatura Evropského soudního dvora dovodila, že prorogační dohoda (smluvní doložka), kterou účastníci vyloučí příslušnost soudu spotřebitele ve prospěch příslušnosti soudu, který je v obvodu dodavatele, je nekalým spotřebitelským ujednáním a tedy neplatná.

  Milan Kvasnica, 11. 01. 2014 v 16:25 - Stanovisko NS

http://www.slv.cz/Cpjn200/2011

  Milan Kvasnica, 12. 11. 2015 v 08:38 - Nezáleží na postavení stran sporu

Jak správně namítá dovolatel, prorogační doložka je buď platná, nebo neplatná, její platnost se nemění podle toho, kdo je v projednávané věci žalobcem a kdo žalovaným. Bylo-li zjištěno, že prorogační doložka zakládá místní příslušnost soudu, který je značně vzdálen od bydliště spotřebitele, a zároveň je velmi blízko sídla dodavatele, jde o prorogační doložku neplatnou. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani názor odvolacího soudu, že v projednávané věci, v níž žalobcem je spotřebitel, je vzdálenost smluveného soudu a obecného soudu žalované od bydliště žalobce - a dopravní dostupnost obou soudů - prakticky shodná. Ze zákona ani z judikatury nevyplývá, že by kritériem významným pro posouzení platnosti prorogační doložky byla za určitých okolností (postavení smluvních stran ve sporu) vzdálenost smluveného a obecného místně příslušného soudu.
http://www.slv.cz/32 Cdo4427/2014

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím