lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (153)
Juraj Gyarfas (104)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (31)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (25)
Tomáš Klinka (20)
Milan Hlušák (17)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Martin Friedrich (8)
Michal Novotný (7)
Xénia Petrovičová (6)
Adam Zlámal (6)
Ján Lazur (4)
Radovan Pala (4)
Monika Dubská (4)
Natália Ľalíková (4)
Josef Kotásek (4)
Pavol Szabo (4)
Robert Goral (4)
Petr Kolman (4)
Lexforum (4)
Denisa Dulaková (3)
Michal Krajčírovič (3)
Josef Šilhán (3)
Peter Pethő (3)
Pavol Kolesár (3)
Maroš Hačko (3)
Ivan Bojna (3)
Jakub Jošt (3)
Adam Valček (3)
Zsolt Varga (2)
Dávid Tluščák (2)
Peter Varga (2)
Maroš Macko (2)
Jozef Kleberc (2)
Jiří Remeš (2)
Roman Kopil (2)
Lukáš Peško (2)
Juraj Schmidt (2)
Martin Serfozo (2)
Juraj Straňák (2)
Marián Porvažník (2)
Michal Hamar (2)
Martin Gedra (2)
Ludmila Kucharova (2)
Ladislav Hrabčák (2)
Anton Dulak (2)
Bob Matuška (2)
Peter Janík (1)
Jana Mitterpachova (1)
Tomáš Ľalík (1)
Robert Vrablica (1)
David Horváth (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Dušan Marják (1)
Martin Hudec (1)
Marek Maslák (1)
Miriam Potočná (1)
Ondrej Jurišta (1)
Tomas Kovac (1)
Zuzana Kohútová (1)
Martin Šrámek (1)
peter straka (1)
Martin Galgoczy (1)
Matej Kurian (1)
Nora Šajbidor (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Martin Estočák (1)
Dušan Rostáš (1)
Petr Kavan (1)
Matej Gera (1)
Radoslav Pálka (1)
Emil Vaňko (1)
Peter Marcin (1)
Petr Steiner (1)
Viliam Vaňko (1)
Martin Svoboda (1)
Vincent Lechman (1)
Marcel Jurko (1)
Ján Pirč (1)
Michal Ďubek (1)
Pavel Lacko (1)
Igor Krist (1)
David Halenák (1)
Ondrej Halama (1)
Lucia Palková (1)
Bystrik Bugan (1)
Róbert Černák (1)
Vladimir Trojak (1)
Vladislav Pečík (1)
Bohumil Havel (1)
Katarína Dudíková (1)
Roman Prochazka (1)
Pavol Mlej (1)
Zuzana Adamova (1)
I. Stiglitz (1)
lukas.kvokacka (1)
Tomáš Demo (1)
Peter Kubina (1)
Robert Šorl (1)
Tibor Menyhért (1)
Gabriel Závodský (1)
Matej Košalko (1)
Paula Demianova (1)
Ivan Kormaník (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Ladislav Pollák (1)
lukasmozola (1)
Peter K (1)
Gabriel Volšík (1)
Ivan Michalov (1)
Juraj Lukáč (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Lucia Berdisová (1)
Natalia Janikova (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Zásadní změna pro pojišťovny v SR s ČR při odškodňovaní nemajetkové újmy pozůstalých obětí z dopravních nehod

Katarína Dudíková, 19. 03. 2014 v 21:12

V souvislosti s probíhajícím soudním konáním na Slovensku byla Evropskému soudnímu dvoru (ESD) v Luxembursku předložena prejudiciální otázka, týkající se výkladu ustanovení zákona o povinném smluvním pojištění. Šlo o to, zda v případě usmrcení osoby při dopravní nehodě je pojišťovna povinna nahrazovat i nemajetkovou újmu pozůstalým oběti z povinného smluvního pojištění viníka nehody.

Došlo k tomu poté, kdy slovenská pojišťovna odmítla poskytnout předmětné plnění pozůstalým oběti proto, že „pojistná smlouva o PSP se podle ní nevztahuje na náhradu újmy podle § 13 Občanského zákoníku, neboť právo na náhradu takové újmy není kryto pojištěním podle slovenského zákona o PSP“.

I navzdory skutečnosti, že ztrátu svého bližního, jakožto člena rodiny, nikdy nenahradí peníze, náhrada snížení lidské důstojnosti člověka do také míry by měla být jednoznačně zaručena vnitrostátní legislativou. Hlavně pokud tento prostor vytváří slovenská zákonná úprava odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Uvedená myšlenka byla už dávno převedena do Směrnic Rady o aproximaci právních předpisů členských států, týkajících se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou motorovými vozidly a kontroly plnění povinnosti pojištění této odpovědnosti č. 72/166/EHS z 24. dubna 1972 (její další změny 84/5/EHS z 30.12.1983, 2005/14/ES z 11.5.2005 a 90/232/EHS z 14. 5. 1990), která byla pochopitelně stále vylepšovaná a co nejvíce přizpůsobovaná k posílení ochrany obětí dopravních nehod. Ve smyslu výkladu jednotlivých ustanovení směrnic, a hlavně s poukazem na jejich účel, je stanovena záruka ochrany pro jakoukoliv osobu oprávněnou k odškodnění následků nehody způsobené motorovými vozidly, ať už jde o škodu či nemajetkovou újmu, jestliže zásah do osobní integrity člověka může představovat nejen fyzické, ale i psychické trauma.

Proč tedy slovenské pojišťovny nechtějí platit a proč soudy nevědí, zda jsou oprávněny přiznat pozůstalým obětí takovouto nemajetkovou újmu v penězích?

Co se týče Slovenska, chybičkou krásy může být neuspokojivá a sporná všeobecná úprava v slovenském Občanském zákoníku, který pojem nemajetková újma nedefinuje, ale ani blíže nespecifikuje možné případy jejího uplatnění. Ministerstvo spravedlnosti však hovoří o přípravách velké novely Občanského zákoníku, kromě jiného i v tomto směru. Dokončena má být do závěru roku 2014.

Aktuální úprava slovenského Občanského zákoníku, pokud jde o nemajetkové újmy:

Podle § 13 slovenského Občanského zákoníku „fyzická osoba má právo zejména dožadovat se, aby se upustilo od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby se odstranily následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Pokud by se nezdálo postačující zadostiučinění podle odstavce 1 hlavně proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích“.

Dosavadní úprava českého Občanského zákonníku umožnila vyplatit pozůstalých částkou 240.000 Kč, ale od 01.01.2014 nastala změna :

Podle § 2958 českého Občanského zákoníku „při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti“. Podle § 2959 českého Občanského zákoníku „při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti“.

ESD o prejudiciální otázce rozhodl dne 24. října 2013 tak, byl vydán rozsudek C-22/12 ve znění, že jednotlivá ustanovení směrnice se mají vykládat v tom smyslu, že povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla má pokrývat i náhradu nemajetkové újmy způsobené blízkým osobám obětí usmrcených při dopravní nehodě, pokud její náhradu na základě odpovědnosti pojištěného za škodu upravuje vnitrostátní právo uplatnitelné ve sporu ve věci samé. A protože odpovědnost pojištěného, která podle vnitrostátního soudu v tomto případě vyplývá z § 2959 Občanského zákoníku, vznikla na základě dopravní nehody a měla občanskoprávní povahu, nic nenasvědčuje, že se na tuto odpovědnost nevztahuje vnitrostátní hmotné právo odpovědnosti za škodu, na které odkazují uvedené směrnice.

Tento judikát uvedl na pravou míru výklad ustanovení zákona o povinném smluvním pojištění a poskytl konečně prostor pro uplatňování takových nároků v podobě nemajetkové újmy, o nichž mělo být už dávno rozhodováno nejen u nás, ale i v ostatních členských státech a vydavané rozsudky ako například v Německu vyčíslili před několika lety hodnotu života až na 1,2 milionu eur.

A pokud jde o závaznost rozsudku Evropského soudního dvora pro SR a ČR? Ten je závazný ode dne vyhlášení nejen pro soud, který podal prejudiciální otázku, ale i pro soudy, které budou rozhodovat ve stejné věci o opravných prostředcích. Je logické, že pro další takovéto případy rozsudek zavazuje všechny soudy členských států „pro futuro“.

V konečném důsledku, v případě nároku na nemajetkovou újmu pozůstalých oběti dopravní nehody, ji bude možno uplatňovat soudní cestou i navzdory dosavadní slovenské a české úpravě v občanském zákoníku. Její výšku však může schválit pouze soud. Pojišťovna bude povinna uhradit nemajetkovou újmu v penězích ve výši uvedené v rozsudku soudu, a to z povinného smluvního pojištění viníka nehody. Uvidíme tedy, zda se judikatura slovenských a českých soudů v tomto směru změní, a bude se konečně přihlížet k pozůstalým, kteří ztratili svého blízkého příbuzného, což způsobuje neodstranitelný a trvalý zásah do jejich práva na rodinný život, a nebo raději pojišťovny zvýší pojistné!


Názory k článku Zásadní změna pro pojišťovny v SR s ČR při odškodňovaní nemajetkové újmy pozůstalých obětí z dopravních nehod:


  Milan Kvasnica, 23. 03. 2014 v 20:45 - ÚS tento názor nesdílí

Viz zde:
http://www.slv.cz/II.US1226/13

  Michal Novotný, 24. 03. 2014 v 10:49 - No

že "nesdílí" je asi príliš tvrdé. Prosto nepovažuje opačný výklad za ústavne neakceptovateľný.

Ale ani ja nesdílím nadšenie a oduševnenie autorky. Nemajetková ujma v peniazoch je asi jeden z najkontroverznejších a problematických inštitútov práve pre to, že sa v peniazoch chce oceňovať niečo, čo nemá žiadnu peňažnú hodnotu.

Nota bene, ak v slovenskom Občianskom zákonníku ťažko nájdeme logiku, prečo sa ujma na zdraví (čo je tiež súčasť osobnosti - § 11 OZ) považuje za škodu a odškodňuje sa v jej režime so všetkými obmedzeniami (zavinenie, spoluzavinenie, prevenčná povinnosť, premlčanie, moderácia), kým ujma na iných častiach osobnosti sa (peňažne) odškodňuje na objektívnom princípe a ostatné sa tam musia pracne domýšľať (premlčanie, prevenčná povinnosť) a ako s tým ide dohromady § 16 OZ o zodpovednosti ešte aj za škodu a § 442 OZ o náhrade nemajetkovej ujmy...

Dôsledkom ťažkej oceniteľnosti je, že väčšina ľudí sa vydá "jít a hledat Eldorádo, zbavené vší víry člověčí", ako spieval Walda. A kde je eldorádo, sú aj všelijakí Pizzarovia a Cortésovia, že jo.

A späť k tomu ÚS - nemyslím, že by Ústava, Listina alebo Dohovor/Úmluva nevyhnutne vyžadovali takéto odškodňovanie, ak existuje efektívny systém trestnej represie, je to v zásade dostatočné. Preto s ÚS aj súhlasím.

  Martin Husovec, 24. 03. 2014 v 22:43 - Michal

Keď už spomínaš odvodzovanie prevenčnej povinnosti pri nemajetkovej. Ja sa nemôžem stotožniť s implicitným názorom NS (NSSR, sp. zn. 4 Cdo 168/2009, http://www.supcourt.gov.sk/data/att/2191_subor.pdf), že je možné založiť cez § 415, § 420 len vznik zodpovednosti za škodu, bez toho, aby osoba bola aspoň potenciálne vystavená aj zodpovednosti za náhradu nemajetkovej ujmy. Ustanovenie § 415 totiž IMHO zakladá protiprávnosť (porušenie práv) nie len na účely zodpovednosti za škodu, ale jej reflektovanie v § 11 a nasl. ObčZSR má samozrejme dopad aj na potenciálny vznik náhrady nemajetkovej ujmy. Neviem si predstaviť, že NS by fakt chcel povedať, že ak na mňa spadne zjavne chorý strom pri jazde okolo cuzdieho pozemku, tak že takéto porušenie prevenčnej povinnosti sa bude sankcionovať len škodou, ale nie nemajetkou. Prvá totiž predpokladá protiprávnosť konania, ktorá má predsa rovnaký pôvod v § 11 a nasl., a nie § 415, ktoré projektuje tieto určenie takejto protiprávnosti len na statky "na zdraví, na majetku, na prírode a životnom prostredí". Preto neviem ako by vôbec bolo možné zastávať názor, že sa zodpovedá za škodu, no nedošlo k zásahu do práva na ochranu osobnosti, a preto sa neposkytne nemajetková.

  Michal Novotný, 26. 03. 2014 v 16:51 - Ach jaj...

No tom si zas mal čo prečítať... (myslím ten 4 Cdo 168/2009).

Tak sme sa dozvedeli:
- NS zotrváva na názore, že spoločné a nerozdielne plnenie zakladá nerozlučné spoločenstvo, hoci odjakživa a donedávna judikatúra a teória unisono tvrdili opak,
- dovolací súd síce nevie preskúmať, či je odvolací rozsudok správny, ale predsa ho preskúma (a ako, keď nevie? to asi tiež nevie),
- povinnosť podľa § 13/2 OZ neprechádza na nikoho iného (ani právneho nástupcu? prečo, keď § 579 OZ hovorí o zániku len vtedy, keď má plnenie "osobne" vykonať dlžník? akože ospravedlniť sa, odčiniť následky alebo zaplatiť nemajetkovú ujmu musí vykonať OSOBNE dlžník? a v čom je potom rozdiel od náhrady škody? aha, v povahe nároku, že mi to nenapadlo hneď),
- poistenie zodpovednosti za škodu znamená prechod nároku na iného (nie je náhodou primárnou povinnosťou poisťovne plniť ZA škodcu to, čo má z titulu náhrady plniť sám? § 534 OZ? jaj, to je už asi veľa paragrafov...),
- medzi peňažným kompenzovaním bolesti (bolestným, !) ako pocitu fyzickej a psychickej nepohody v dôsledku poškodenia zdravia a peňažným kompenzovaním traumy zo straty príbuzného ako psychickej a možno aj fyzickej nepohody nie je "ani obsahová a ani pojmová blízkosť. Úplne rozdielna je ich podstata ako aj účel, ktorému tieto dva inštitúty majú slúžiť. Rovnako je odlišný aj gramatický význam týchto použitých slovných spojení. Blízkosti týchto pojmov nenasvedčuje ani ich systematické zaradenie" (toto posledné je najväčší gól - a je nejaký súvis medzi zodpovednosťou za škody a náhradou škody, lebo rozdiel medzi nimi je 400 paragrafov, kým náhradu škody od § 13 delí len asi 170),
- právo na náhradu škody (na zdraví, napr. bolestné) je tak neuveriteľne relatívnym a majetkovým právom majetkovej povahy, až judikatúra nepripúšťa jeho dedenie (R 31/1973) rovnako ako pri nárokoch z ochrany osobnosti.

Jediné, čo ma teší, že sa prakticky nevenovali výkladu ust. § 415 OZ, lebo vždy hovorili o § 415 A NASL. OZ, čiže bola to len taká ozdoba.

Ja mám trochu problém s všeobecnou prevenčnou povinnosťou najmä preto, lebo v závislosti od výkladu buď chráni len absolútne práva, čím je ale zbytočná, lebo zákaz spôsobovať škodu je výslovne obsiahnutý v iných ustanoveniach ( § 11, 16, 126 OZ), alebo chráni všetky pozície, čím je neuveriteľne nebezpečený (podľa mňa nikto nie je povinný sa správať tak, aby druhému nevznikali majetkové úbytky alebo uchádzal zisk - veď to je podstata podnikania). Čiže ani v prípade ochrany osobnosti by som tam § 415 výslovne nepotreboval, podľa mňa zákaz zásahu do ochrany osobnosti vyplýva z § 13 a 16.

Inak, ja som pod prevenčnou povinnosťou myslel skôr konkrétnu prevenciu á la § 417 a podobné ustanovenia - inak povedané, keď som celebrita na natrieskanej pláži a vidím, že mi plavky držia na poslednej gumičke, tak si ju utiahnem, inak sa nemôžem čudovať, že si ma niekto natočí (toto je vyslovene len názorný príklad, nerozoberajme ho :-)

  Milan Kvasnica, 08. 12. 2017 v 00:58 - pozdě, ale přece

NSČR: interpretujte vnitrostátní právo v souladu s unijním právem
31 Cdo 1704/2016

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím