lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (144)
Juraj Gyarfas (101)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (29)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (24)
Tomáš Klinka (14)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Milan Hlušák (10)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Michal Novotný (7)
Martin Friedrich (6)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (5)
Natália Ľalíková (4)
Monika Dubská (4)
Lexforum (4)
Pavol Szabo (4)
Radovan Pala (4)
Josef Kotásek (4)
Petr Kolman (4)
Ján Lazur (4)
Pavol Kolesár (3)
Robert Goral (3)
Maroš Hačko (3)
Jakub Jošt (3)
Josef Šilhán (3)
Denisa Dulaková (3)
Peter Pethő (3)
Martin Gedra (2)
Martin Serfozo (2)
Juraj Straňák (2)
Jiří Remeš (2)
Anton Dulak (2)
Roman Kopil (2)
Michal Hamar (2)
Dávid Tluščák (2)
Peter Varga (2)
Zsolt Varga (2)
Lukáš Peško (2)
Juraj Schmidt (2)
Adam Valček (2)
Ivan Bojna (2)
Bob Matuška (2)
Ludmila Kucharova (2)
Nina Gaisbacherova (1)
Ondrej Halama (1)
Tibor Menyhért (1)
Martin Svoboda (1)
Viliam Vaňko (1)
Róbert Černák (1)
Vladimir Trojak (1)
Peter K (1)
Michal Ďubek (1)
Tomas Kovac (1)
Petr Kavan (1)
Tomáš Demo (1)
Martin Hudec (1)
Lucia Palková (1)
Matej Gera (1)
lukasmozola (1)
Zuzana Kohútová (1)
Martin Galgoczy (1)
Gabriel Závodský (1)
Peter Marcin (1)
peter straka (1)
Roman Prochazka (1)
Ondrej Jurišta (1)
Marcel Jurko (1)
Martin Šrámek (1)
Bohumil Havel (1)
Paula Demianova (1)
Martin Estočák (1)
Emil Vaňko (1)
Gabriel Volšík (1)
Vincent Lechman (1)
Katarína Dudíková (1)
David Halenák (1)
Bystrik Bugan (1)
Pavol Mlej (1)
Matej Košalko (1)
Marek Maslák (1)
Zuzana Adamova (1)
Petr Steiner (1)
Nora Šajbidor (1)
Radoslav Pálka (1)
Ivan Michalov (1)
Juraj Lukáč (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Robert Vrablica (1)
Matej Kurian (1)
Natalia Janikova (1)
I. Stiglitz (1)
lukas.kvokacka (1)
Dušan Marják (1)
Peter Janík (1)
Peter Kubina (1)
Tomáš Ľalík (1)
Ján Pirč (1)
Jozef Kleberc (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Rozhodci a NIC

Milan Kvasnica, 16. 02. 2014 v 16:27

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 23 Cdo 3895/2011, že:

Ze skutkových zjištění soudů vyplývá, že bod 18.1 Pravidel registrace doménových jmen v doméně cz vydaných sdružením CZ.NIC obsahuje tzv. veřejnou rozhodčí nabídku. Dle této nabídky se držitel doménového jména neodvolatelně veřejně podrobuje pravomoci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně cz , pokud třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu.

Podle odvolacího soudu se jedná o veřejný návrh na uzavření smlouvy podle obchodního zákoníku, který byl přijat podáním žaloby k rozhodčímu soudu.

Předně je třeba uvést, že přijetí veřejného návrhu na uzavření smlouvy podle § 276 a násl. obch. zák je jedním ze způsobů vzniku smlouvy podle obchodního zákoníku. Odvolací soud přitom vůbec nezkoumal, zdali předmětný závazkový vztah účastníků je skutečně vztahem obchodním zákoníkem se řídícím. V tomto je právní posouzení odvolacího soudu neúplné, tudíž nesprávné.

Vzhledem k dovolacím námitkám však i v případě, že by bylo zjištěno, že na daný právní vztah je třeba aplikovat obchodní zákoník, nelze tzv. veřejnou rozhodčí nabídku v projednávané věci považovat za veřejný návrh na uzavření smlouvy, kterým by došlo k uzavření rozhodčí smlouvy mezi účastníky.

Podle § 276 obch. zák. je veřejným návrhem na uzavření smlouvy projev vůle, kterým se navrhovatel obrací na neurčité osoby za účelem uzavření smlouvy, jestliže obsah odpovídá § 269 obch. zák.

Rozhodčí smlouva se může podle § 2 ZRŘ týkat jednotlivého již vzniklého sporu (smlouva o rozhodci) nebo všech sporů, které by v budoucnu vznikly z určitého právního vztahu nebo z vymezeného okruhu právních vztahů (rozhodčí doložka). Cílem rozhodčí smlouvy, jako dvoustranného právního úkonu, je přitom přenést pravomoc rozhodovat vzniklý spor mezi konkrétními subjekty před rozhodce do rozhodčího řízení. Obě strany sporu, resp. budoucího sporu, musí v rozhodčí smlouvě vyjádřit souhlas s konáním rozhodčího řízení. Veřejné prohlášení, které držitel doménového jména činí ve smlouvě uzavírané s registrátorem vůči neurčitému okruhu třetích osob, že bude případné vzniklé spory řešit v rozhodčím řízení, není vyjádřením adresné vůle řešit vzniklé spory v rozhodčím řízení.

Je třeba rovněž přisvědčit dalším námitkám dovolatele, že tzv. veřejná rozhodčí nabídka byla v rozporu s § 277 obch. zák. stanovena jako neodvolatelná. Podle § 278 obch. zák. je navíc k uzavření smlouvy na základě veřejné nabídky třeba potvrzení ze strany navrhovatele. K tomu rovněž v projednávané věci nedošlo.

Zavázal-li se držitel doménového jména ve smlouvě s registrátorem neodvolatelně veřejně podrobit pravomoci Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem v případě, že třetí osoba napadne doménové jméno držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně cz , pokud třetí osoba písemně projeví vůči držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci s tím, že zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu a třetí osoba takový spor u rozhodčího soudu zahájila, nebyla tímto postupem mezi držitelem doménového jména a touto třetí osobou uzavřena rozhodčí smlouva.

K tomu je třeba doplnit, že závěry dovolacího soudu v projednávané věci nemají přitom dopad na způsoby řešení sporů v případě jiných domén. Systémy nestátního řešení doménových sporů u generických domén, které jsou celosvětově zavedeny a známy jako Uniform Domain-Name Dispute-Resolution, jsou založeny na zcela jiném principu, než je zavedeno podle Pravidel a postupů při registraci doménových jmen u domény cz .

Tzv. veřejnou rozhodčí nabídku, jak byla v projednávané věci učiněna, nelze posuzovat ani jako smlouvu ve prospěch třetího podle § 50 obč. zák., jak dovodil odvolací soud. Byť třetí osoba nemusí být ve smlouvě individuálně určena, je nutné, aby na základě uvedení objektivních skutečností byla určitelná (individualizována). Tvrzená veřejná nabídka k uzavření smlouvy představuje jednostranný neadresovaný právní úkon, ze kterého nevyplývá objektivní určitelnost třetí osoby. Skutečnost, že se kdokoli může cítit dotčen na svých právech příjemcem veřejné nabídky, a proto podá žalobu k rozhodčímu soudu, takovou objektivní určitelnost třetí osoby nepředstavuje. Navíc výše popsaným cílem rozhodčích smluv je podřízení se smluvních stran pravomoci rozhodčího soudu, tedy otázka procesní povahy, nikoli hmotněprávní závazek dlužníka vůči věřiteli plnit ve prospěch třetí osoby.

Dospěl-li proto odvolací soud k závěru, že došlo k uzavření rozhodčí doložky na základě přijetí tzv. veřejného rozhodčího návrhu, je jeho právní posouzení nesprávné.


Názory k článku Rozhodci a NIC:


  Martin Husovec, 16. 02. 2014 v 22:30 - dalo sa čakať

Ahoj Milan,

díky za pointer. Nevedel som, že to nasledovalo na NSČR. Podľa mňa bol toto dosť očakávaný výsledok podľa starého ObčZ, ktorý vyžadoval smerovanie oferty. Ja som inak pôvodné rozhodnutie chápal skôr ako analogickú aplikáciu ObchZ, než priamu aplikáciu.

Bolo by ale zaujímavé ako by sa súd vynašiel podľa nového ObčZ, keďže § 1731 a nasl. sa vrátil v súlade s germánskou tradíciou k oferte, ktorá nevyžaduje jej smerovanie voči určitým osobám.

Myslím, že pre CZNIC a HKAKČR sa nič veľké nestane aj keď to v tejto podobe skončí. Zmenia túto ťarbavú a robustnú konštrukciu rozhodcovského konania na jednoduché neformálne ADRko bez právnej závaznosti.

Máš už nejaké správy o zmene v .cz systéme?

  Juraj Gyarfas, 17. 02. 2014 v 09:33 - nerozumiem

Tomuto vôbec nerozumiem. České súdy zjavne pokračujú v ťažení proti rozhodcovskému konaniu a vo všeobecnejšej rovine aj proti platnosti zmlúv. Za každú cenu hľadajú dôvod neplatnosti zmluvy (namiesto toho, aby primárne hľadali dôvod platnosti). Koho práva bolo v tomto prípade potrebné chrániť? Ak tomu správne rozumiem, majiteľ domény sa dobrovoľne podrobil rozhodcovskému konaniu, žalobca dobrovoľne prejavil vôľu riešiť spor v rozhodcovskom konaní, prečo by to teda malo byť neplatné?

Mimochodom, ak je verejný návrh na uzavretie rozhodcovskej doložky podľa českých súdov neplatný, čo potom s rozhodcovskými doložkami v bilaterálnych zmluvách o ochrane investícii? V týchto prípadoch sa štát taktiež podrobuje arbitráži s vopred neurčeným okruhom investorov, pričom rozhodcovská zmluva je akceptovaná podaním žaloby zo strany investora. Bolo by skutočne revolučné, keby české súdy tieto doložky považovali za neplatné.

  Martin Husovec, 05. 03. 2014 v 17:25 - ad Juraj

to je veľmi zaujímavá súvislosť, ktorú som si nevedomil. Každopádne tu je problém širší ako adresnosť oferty. Problém tu už vzniká pri inkorporácií doložky a tiež pri otázke písomnej formy.

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím