lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (154)
Juraj Gyarfas (104)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (32)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (25)
Tomáš Klinka (20)
Milan Hlušák (18)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Martin Friedrich (8)
Michal Novotný (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Pavol Szabo (4)
Monika Dubská (4)
Natália Ľalíková (4)
Ján Lazur (4)
Josef Kotásek (4)
Petr Kolman (4)
Radovan Pala (4)
Lexforum (4)
Robert Goral (4)
Michal Krajčírovič (3)
Pavol Kolesár (3)
Maroš Hačko (3)
Jakub Jošt (3)
Adam Valček (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Ivan Bojna (3)
Denisa Dulaková (3)
Peter Pethő (3)
Josef Šilhán (3)
Zsolt Varga (2)
Martin Serfozo (2)
Anton Dulak (2)
Michal Hamar (2)
Jiří Remeš (2)
Juraj Schmidt (2)
Marián Porvažník (2)
Jozef Kleberc (2)
Roman Kopil (2)
Bob Matuška (2)
Juraj Straňák (2)
Maroš Macko (2)
Ludmila Kucharova (2)
Dávid Tluščák (2)
Martin Gedra (2)
Peter Varga (2)
Lukáš Peško (2)
Nina Gaisbacherova (1)
Vladislav Pečík (1)
Martin Šrámek (1)
Peter Janík (1)
Petr Kavan (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Ladislav Pollák (1)
David Horváth (1)
Pavol Mlej (1)
Dušan Rostáš (1)
Lucia Berdisová (1)
Petr Steiner (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Peter K (1)
Tomáš Ľalík (1)
David Halenák (1)
Martin Hudec (1)
Ondrej Jurišta (1)
Tomas Kovac (1)
Gabriel Volšík (1)
Marcel Jurko (1)
Tibor Menyhért (1)
Juraj Lukáč (1)
Peter Marcin (1)
I. Stiglitz (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Miriam Potočná (1)
Emil Vaňko (1)
Róbert Černák (1)
Martin Svoboda (1)
Nora Šajbidor (1)
Radoslav Pálka (1)
lukas.kvokacka (1)
Lucia Palková (1)
Matej Gera (1)
Peter Kubina (1)
Gabriel Závodský (1)
Pavel Lacko (1)
Vincent Lechman (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Robert Šorl (1)
Robert Vrablica (1)
Martin Galgoczy (1)
Roman Prochazka (1)
Ivan Kormaník (1)
Dušan Marják (1)
Zuzana Adamova (1)
Tomáš Demo (1)
Bohumil Havel (1)
Marek Maslák (1)
Bystrik Bugan (1)
Vladimir Trojak (1)
Jana Mitterpachova (1)
Zuzana Kohútová (1)
Igor Krist (1)
Viliam Vaňko (1)
Ján Pirč (1)
peter straka (1)
Ivan Michalov (1)
Matej Košalko (1)
Paula Demianova (1)
Matej Kurian (1)
Katarína Dudíková (1)
Ondrej Halama (1)
Natalia Janikova (1)
lukasmozola (1)
Martin Estočák (1)
Michal Ďubek (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

§ 441 odst. 2 OZ versus § 6 odst. 1 ZOK: Nejvyšší soud vykládá, ostatní pochybují

Petr Kavan, 02. 01. 2015 v 20:18

Ještě před koncem roku byla nejen odborná veřejnost postavena před „judikatorně vyřešený problém nového občanského zákoníku“ týkající se formy plné moci. Odhlédněme od politikaření a reakcí na jiných diskusních fórech a zkusme se na problém podívat věcně. Jde o usnesení NS ČR č. j. 29 Cdo 3919/2014 ze dne 27. listopadu 2014, v němž se řešila problematika vztahu obou nadepsaných ustanovení OZ a ZOK. Rozhodnutí je k dispozici na www.nsoud.cz. Pro věcnou korektnost dodávám, že základní teze příspěvku jsem rychlými tahy načrtl v diskusi na jinoprávnickém blogu u postu Jiřího Kindla „Nejvyšší soud k výkladu § 441 odst. 2 NOZ – o text zákona vlastně tak moc nejde…“ z 19. prosince 2014.

Jádro sporu leželo v tom, že dovolatelka /cit./ „…. má za to, že formu plné moci k založení společnosti s ručením omezeným upravuje § 6 ZOK, který má vůči § 441 odst. 2 in fine OZ povahu předpisu zvláštního. Postačí tudíž, je-li plná moc udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem, což bylo v projednávané věci dodrženo.“ Podle dovolatelky též /cit./ „…není možné dovozovat absolutní neplatnost právního jednání učiněného zmocněncem na základě plné moci udělené pouze v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“ Nejvyšší soud k věci uvedl /cit./: „Odvolacímu soudu lze přisvědčit, že § 441 odst. 2 in fine OZ klade na plnou moc požadavek zachování téže formy, jakou zákon vyžaduje pro právní jednání, k němuž je plná moc udělena. Je-li tudíž plná moc udělena k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu, měla by zásadně být i plná moc udělena ve formě notářského zápisu. To však neznamená, že nedodržení této formy bez dalšího vede k neplatnosti plné moci, či dokonce – jak dovodil odvolací soud – k neplatnosti prního jednání učiněného na jejím základě zmocněncem jménem zmocnitele. Právní jednání odporující zákonu je neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona ( § 580 odst. 1 OZ). Uvedené omezení platí i pro posouzení důsledků nedodržení formy právního jednání vyžadované zákonem ( § 582 odst. 1 OZ). Jinými slovy, není-li právní jednání učiněno ve formě stanovené zákonem, je (z tohoto důvodu) neplatné pouze tehdy, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. Je-li pro právní jednání vyžadována forma notářského zápisu, je smyslem a účelem požadavku § 441 odst. 2 in fine OZ na formu plné moci zabezpečit ověření totožnosti zmocnitele [ § 63 odst. 1 písm. e) zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád)] a současně zajistit, aby plná moc byla udělena k zamýšlenému právnímu jednání (tj. aby z ní plynulo oprávnění zmocněnce učinit jménem zmocnitele požadované právní jednání) [ § 63 odst. 1 písm. f) notářského řádu].“

Nejvyšší soud vytyčil prioritní otázku k zodpovězení poukazem na zkoumání relace mezi obecným a speciálním ustanovením a v odůvodnění říká /cit./:„Jinými slovy, jak správně vystihuje dovolatelka, je nutné posoudit vztah § 441 odst. 2 in fine OZ a § 6 odst. 1 ZOK. Ustanovení § 441 odst. 2 věta druhá a třetí OZ upravuje formu plné moci obecně, bez ohledu na to, pro jaká právní jednání je udělena. Současně platí, že plná moc k založení obchodní korporace je právním jednáním týkajícím se založení obchodní korporace. Pro tato právní jednání je přitom upravena forma v § 6 odst. 1 ZOK, a to včetně sankce stíhající její nedodržení (neplatnost, k níž soud phlédne i bez návrhu). Ustanovení § 6 odst. 1 ZOK je tedy – jde-li o požadavek formy plné moci k založení společnosti s ručením omezeným – ustanovením zvláštním, které se uplatní přednostně před § 441 odst. 2 in fine OZ. Postačí tudíž, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání.“S tímto odůvodněním hrubě nesouhlasím, stejně jako se zavlečením sporu až do výkladu obecných hranic neplatnosti právního jednání dle § 580 odst. 1 OZ (zde bychom měli zejména podrobit testu ochrannou funkci příslušné normy). Do věcné diskuse předkládám následující argumenty, jež jsem prozatím jinde nezachytil:

1. Patrně není pochybností o specialitě ZOK vůči OZ a patrně nikdo nebude brojit ani proti tezi, že specialita jakékoli právní normy (nejen v ZOK) má vždy své meze a svůj důvod (v § 6 odst. 1 ZOK jde nejen o založení, ale ovšechna právní jednání mající dopady na status i vnitřní poměry korporace, odtud ex lege neplatnost – ostatně v tomto směru se vyjadřuje i důvodová zpráva slovy, že jde o stanovení právní formy pro právní jednání související s životem obchodní korporace). Současně také platí, že specialita jen těžko může (pokud vůbec) prolomit obecné pravidlo pro všechna libovolná právní jednání (takové pravidlo představuje § 441 odst. 2 OZ), zvláště jde-li o zjevnou nadřazenost a nadto v jiném směru (viz dále).

2. § 6 odst. 1 ZOK říká, a to pro právní jednání týkající se vyjmenovaným způsobem korporací, že minimálním požadavkem je písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Čili jde o jakýsi minimální standard formy právního jednání pro danou oblast (všude tam, kde se právně jedná právě ve vztahu k vyjmenovaným oblastem, musí mít takové právní jednání předepsanou minimální úroveň formy dle § 6 odst. 1 ZOK). Nic více a nic méně toto právní pravidlo neříká. (Samozřejmě odhlížím od stanovení silné formy neplatnosti pro případ nedodržení.) Tento závěr lze označit za obecně přijímaný (viz např. komentáře § 6 odst. 1 ZOK od Wolters Kluwer i C.H.Beck).

3. § 6 odst. 1 ZOK nemůže negovat obecné pravidlo OZ, které věcně říká něco zcela odlišného. § 441 odst. 2 OZ předepisuje, jakou formu musí mít zmocnění k realizaci téže formy jednání v zastoupení; § 6 odst. 1 ZOK jen stanoví minimální standard formy pro určitá právní jednání týkající se obchodních korporací. To je zásadní si uvědomit: zvláštní pravidlo § 6 odst. 1 ZOK nenormuje jiný standard právního jednání pro zastoupení, jak jej vyžaduje § 441 odst. 2 OZ. OZ v uvedeném pravidle přikazuje, aby se pro určitou formu právního jednání udělilo zmocnění (plná moc) v identické formě. Jinými slovy řečeno, jestliže ZOK stanoví minimální standard formy právního jednání, ze vzájemného vztahu s OZ plyne, že zmocnění realizovaná v souvislosti s právními jednáními v rámci speciálního požadavku musí mít stejnou formu jako tento minimální standard (tzn. vždy písemnou formu s úředně ověřenými podpisy). Přednostně se tedy neuplatní absolutní specialita § 6 odst. 1 ZOK, kterou implicitně dovozuje NS, ale jen specialita k určitému minimálnímu požadavku na formu právního jednání v zastoupení. (Tím samozřejmě není nijak dotčen ani požadavek na nejpřísnější formu právního jednání ve formě veřejné listiny, kupř. na založení jednočlenné s.r.o. a podobně.)

4. Rozhodnutí NS nerespektuje dle mého mínění meze věcné speciality § 6 odst. 1 ZOK a nad rámec výkladu zjevného smyslu slov (srov. § 2 odst. 2 OZ) tuto specialitu účelově prolamuje. Nekritickým přijetím tohoto výkladu můžeme dospět k tomu, že jakékoli pravidlo stanovící speciální meze určité minimální formy právního jednání obdobné tomu v § 6 odst. 1 ZOK bude bez dalšího zkoumání prohlášeno za lex specialis a budou ignorovány účinky obecného pravidla pro formu zmocnění obsažená v OZ. V daném případě mělo dojít k založení korporace veřejnou listinou (notářským zápisem) z titulu zmocnění, a proto k příslušnému zmocnění nemohlo dojít jinak než udělením plné moci v téže formě podle obecného pravidla. O přednostním uplatnění § 6 odst. 1 ZOK nemůže být řeči; NS zde totiž spojil dvě pravidla, která spojit nejdou – proto mám za nepříhodný také pokus NS o únik z (mylně dovozených) účinků neplatnosti směrem k § 580 odst. 1 OZ (jestliže lex specialis explicitně požaduje přihlédnout k vadě příslušného právního jednání přímo ex lege a současně stanoví následek, nelze mluvit o neplatnosti „pokud to smysl a účel zákona vyžaduje“).

Pokus o teleologickou redukci hříčkou na téma „koneckonců jde jen o totožnost“ je ze strany NS nedomyšlený nejen směrem k požadavku na zachování elementární úrovně právní jistoty, ale i vůči rozumnému výkladu zákona v intencích selského rozumu. Snaha o „pomoci“ právní praxi se posunula úplně jinam, jak o tom ostatně svědčí titulek i obsah výše zmiňovaného jinoprávnického postu.


Názory k článku § 441 odst. 2 OZ versus § 6 odst. 1 ZOK: Nejvyšší soud vykládá, ostatní pochybují:


  obsazeny.cz, 02. 01. 2015 v 22:40 - Hodně se snažili

Ne, že bych byl bůhvijaká právnická hvězda, ale argumentace použitá v tom judikátu přijde praštěná i mě. Když vydali judikát ve věci důkazní povinnosti pravosti podpisu na směnce, tak jsem alespoň mohl s autorem vášnivě nesouhlasit. Tady se ale někdo snažil tak, že argumentace nedává smysl a styděl bych se za ni.

  obsazeny.cz, 02. 01. 2015 v 22:41 - obsazeny.cz

A ještě mě napadá, že to je stejně prapodivné a stejné argumentační prázdnotě, jako sdělění ÚS ČR ohledně neretroaktivity jejich nálezu o neústavnosti rozhodčích nálezů.

  Petr Kavan, 02. 01. 2015 v 23:17 - NS fatálně nedomyslel

rozsah věcné působnosti obou pravidel. A pak do toho zamotal ještě účelové vysvětlení za pomoci pravidla neplatnosti aktivující se jen v případě, vyžaduje-li to smysl a účel zákona. To zde nemá co dělat, stejně jako pokus o zdůvodnění tvrzením, že smyslem je přece identifikace jednající osoby. Nezbývá než doufat, že šlo o výkřik do tmy u tohoto jediného senátu a že se to nedostane do zelené sbírky...

  Milan Kvasnica, 05. 01. 2015 v 20:28 - soudce Vrcha k tématu

http://vrcha.webnode.cz/news/reakce-msp-k-rozhodnuti-ns-tykajici-se-%C2%A7-441-obc-zak-/

  Petr Kavan, 05. 01. 2015 v 22:35 - Jde o technickou poznámku

a kritiku vyjádření MSp. S vyjádřením MSp věcně souhlasím, protože NS věc skutečně otočil a spojil interpretačně vadně něco, co spojit nejde. Bohužel zcela chybí názor P. Vrchy, který bych vzhledem k jeho jiným prezentovaným stanoviskům (kupř. k nabytí vlastnictví od neoprávněného apod.) očekával....

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím