lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (152)
Juraj Gyarfas (102)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (30)
Martin Maliar (25)
Kristián Csach (24)
Tomáš Klinka (19)
Milan Hlušák (15)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (11)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Martin Friedrich (7)
Michal Novotný (7)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Ján Lazur (4)
Petr Kolman (4)
Radovan Pala (4)
Pavol Szabo (4)
Robert Goral (4)
Monika Dubská (4)
Natália Ľalíková (4)
Josef Kotásek (4)
Lexforum (4)
Maroš Hačko (3)
Adam Valček (3)
Jakub Jošt (3)
Peter Pethő (3)
Michal Krajčírovič (3)
Denisa Dulaková (3)
Josef Šilhán (3)
Pavol Kolesár (3)
Ladislav Hrabčák (2)
Juraj Straňák (2)
Jiří Remeš (2)
Anton Dulak (2)
Lukáš Peško (2)
Ludmila Kucharova (2)
Jozef Kleberc (2)
Dávid Tluščák (2)
Bob Matuška (2)
Michal Hamar (2)
Martin Serfozo (2)
Maroš Macko (2)
Roman Kopil (2)
Ivan Bojna (2)
Juraj Schmidt (2)
Martin Gedra (2)
Peter Varga (2)
Marián Porvažník (2)
Zsolt Varga (2)
Tomáš Demo (1)
peter straka (1)
Peter Kubina (1)
Vladimir Trojak (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Lucia Berdisová (1)
Petr Steiner (1)
Dušan Marják (1)
Martin Svoboda (1)
Robert Vrablica (1)
Matej Košalko (1)
Peter Janík (1)
Martin Estočák (1)
Zuzana Adamova (1)
Martin Hudec (1)
Katarína Dudíková (1)
Pavel Lacko (1)
Roman Prochazka (1)
Matej Gera (1)
Lucia Palková (1)
Tomas Kovac (1)
Ivan Michalov (1)
Radoslav Pálka (1)
Igor Krist (1)
Juraj Lukáč (1)
Petr Kavan (1)
I. Stiglitz (1)
Natalia Janikova (1)
Pavol Mlej (1)
lukas.kvokacka (1)
David Horváth (1)
Martin Šrámek (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Bystrik Bugan (1)
Nora Šajbidor (1)
Róbert Černák (1)
Vincent Lechman (1)
Robert Šorl (1)
Viliam Vaňko (1)
Vladislav Pečík (1)
Peter K (1)
Tibor Menyhért (1)
David Halenák (1)
Ladislav Pollák (1)
Gabriel Závodský (1)
Tomáš Ľalík (1)
Marek Maslák (1)
Emil Vaňko (1)
Martin Galgoczy (1)
Peter Marcin (1)
Paula Demianova (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Matej Kurian (1)
Gabriel Volšík (1)
Michal Ďubek (1)
Bohumil Havel (1)
Dušan Rostáš (1)
Ján Pirč (1)
lukasmozola (1)
Ondrej Jurišta (1)
Miriam Potočná (1)
Marcel Jurko (1)
Zuzana Kohútová (1)
Ondrej Halama (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Back to the 90's - fax

Milan Kvasnica, 13. 07. 2016 v 18:21

Nejprve odkaz na pobavení: http://youtu.be/XkuirEweZvM

Nyní odkaz na vysvětlení pro mladší generace: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fax

Někteří ví, že tak trochu dělám do počítačů. Některé protistrany se zapotily, když jsem proti nim u soudu vytáhl důkazy vytvořené v photoshopu, ale soudy mi na to zatím nikdy neskočily. Proto pro mne závěry uvedené v rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 4093/2015 byly tak trochu šokem.

Předmětná právní úprava zní:

V odůvodnění rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 23 Cdo 4093/2015 je uvedeno:

Strany si ujednaly rozhodčí doložku, jejíž sporná část zní: Pokud jedna strana neurčí rozhodce do 30-ti dnů od písemné výzvy druhé strany k jeho určení, smluvní strany sjednávají, že spor bude rozhodnut pouze rozhodcem, kterého určila první strana.

V rozhodčí doložce tedy bylo výslovně ujednáno, že výzva k určení rozhodce musí být písemná. Podle ustanovení § 40 odst. 4 obč. zák. je písemná forma zachována mimo jiné i tehdy, je-li právní úkon učiněn elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu právního úkonu a určení osoby, která právní úkon učinila. Z obsahu spisu vyplývá, že předmětná faxová výzva splňuje potřebné náležitosti písemného právního úkonu. Nepřípadná je námitka dovolatele, že výzva nebyla podepsána jednající osobou. Faxovou zprávou odeslanou právním zástupcem žalované dne 23. 10. 2007 byl dlužník informován o uplatnění nároků na smluvní pokutu a na náhradu škody, o započtení pohledávky a byl vyzván k určení osoby rozhodce. Současně mu byl oznámen rozhodce určený žalovanou. Zpráva byla podepsána právním zástupcem žalované, JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., a to včetně podpisu vlastnoručního.

Zpochybňuje-li dovolatel doručení faxové zprávy, je třeba uvést, že ze skutkových zjištění soudů vyplývá opak. Z faxového potvrzení předloženého žalovanou vyplývá, že zpráva byla odeslána dne 23. 10. 2007 v 13.49 hodin na faxovou adresu JUDr. Skaunicové s výsledkem doručení OK. Analogicky lze odkázat na závěr učiněný v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2007, sp. zn. 28 Cdo 2827/2006 (dovolací soud se v tomto rozhodnutí zabýval situací, kdy soud nedohledal faxové podání účastníka), v němž dovolací soud uzavřel, že dokladem o zaslání faxové zprávy je faxové potvrzení o bezchybném odeslání faxové zprávy i faxový žurnál dokládající, že zpráva byla odeslána s výsledkem doručení OK. V nyní posuzované věci tedy má dovolací soud za to, že výzva k určení rozhodce se dostala do dispoziční sféry právní zástupkyně dlužníka.

Je třeba odmítnout i dovolací námitku, že k faxové zprávě nemělo být přihlíženo, když ji žalovaná nedoplnila do tří dnů předložením originálu, popřípadě písemně ve shodném znění. Dovolatel směřuje k ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. (v tehdy účinném znění), jež se však vztahuje pouze na podání ve věci samé adresované soudu, přičemž ust. § 42 odst. 3 o. s. ř. nelze aplikovat ani přiměřeně, neboť ustanovení § 30 ZRŘ se vztahuje až na řízení před rozhodci, tedy na řízení zahájené podáním žaloby v rozhodčím řízení. V daném případě je třeba aplikovat § 40 odst. 4 obč. zák., podle něhož je písemná forma zachována v případě, že právní jednání je učiněno faxem.

Ze skutkových zjištění vyplývá, že výzva žalované byla učiněna prostřednictvím telefaxu. Vzhledem k tomu, že v případě telefaxu se skenuje psaný text z listu papíru a zasílá se na jiný faxový přístroj, který zprávu přijme a vytiskne její kopii na list papíru, je v případě podepsané textové zprávy dodržen požadavek písemné formy, neboť lze identifikovat osobu, která právní úkon učinila. Lze tedy přijmout závěr, že právní úkon učiněný prostřednictvím telefaxu splňuje požadavek písemné formy, jestliže je podepsán osobou, která tento úkon činí.

Dovolatel dále namítá, že výzva ke jmenování rozhodce měla být (vzhledem k důležitosti) doručena minimálně doporučeně poštou. Ani této výtce však nelze přisvědčit. Strany si ujednaly pouze požadavek písemnosti výzvy a ten byl naplněn. Žádná dohoda stran ohledně způsobu doručení výzvy nebyla. Navíc nelze přikládat větší váhu písemnému právnímu úkonu, který byl doručen doporučeně poštou než písemnému právnímu úkonu učiněnému faxem.

Znamená to tedy analogicky, že když dokument vytisknu, podepíšu, nascanuju a pošlu PDF emailem a druhá strana si to vytiskne, tak je písemná forma zachována, protože je dokument mnou podepsaný? Opravdu?

Kdyby někdo měl zájem v photoshopu vytvářet faxový žurnál, tak pro inspiraci třeba zde: http://www.ordinateurs-de-vote.org/IMG/jpg/recours_gracieux_2010_journal_fax_4.jpg

Chtěl bych vidět výsledky zkoumání znalce, který by zkoumal pravost podpisu na dokumentu prošlém faxem.

Kéž by předmětné rozhodnutí bylo ojedinělým, kdy bylo jen potřeba jedné ze stran sporu pomoci a tedy nemělo následovníky.


Názory k článku Back to the 90's - fax:


  jan.petrov, 20. 07. 2016 v 12:48 - jan.petrov

Dobrý den, všiml jsem si rozhodnutí také a také mě napadlo, že poslat e-mailem scan smlouvy s podpisem by mělo zachovávat písemnou formu. Je těžké rozhodnutí vyložit jinak, ledaže faxu, ve srovnání s e-mailem, přiřknete jakousi dodatečnou magickou vlastnost.

  Milan Kvasnica, 20. 07. 2016 v 20:29 - email jako důkazní prostředek

U přijatého e-mailu, pokud zůstane uchován u třetí strany (seznam, google, atlas), tedy ne na vlastním mailserveru příjemce, si ještě dovedu představit, že z hlavičky emailu lze vyčíst ip adresu odesílatele a dotazem na provozovatele sítě by šlo dovodit, kdo ten e-mail skutečně odeslal. Ano, pak by tedy šlo určit odesílající osobu (s určitou mírou pravděpodobnosti; ono těch cest, jak se napíchnout do cizí sítě je celá řada, inspirací budiž první řada seriálu Mr. Robot).

Ale cokoliv dovozovat ze scanu opravdu nelze...

Fax má magickou vlastnost, že identifikace odesílatele je na bedrech odesílatele: https://en.wikipedia.org/wiki/Transmitting_subscriber_identification
tedy na přijatém faxu se ukáže to, co poslal odesílatel (ano, u e-mailu je to úplně stejně).

A kdybych chtěl jít do neprolomitelného důkazu a byl odesílatel, tak si pořídím nějaký fax s interní pamětí, kde znalec vyznalcuje, že to podání skutečně odešlo a protokol s výsledkem "OK" se nachází ve vnitřní paměti, kterou nelze změnit.
Že ten fax byl připojený k mému Asterisku a faxové spojení proběhlo do vedlejší místnosti, mi už neprokáže nikdo.

  Milan Hlušák, 23. 07. 2016 v 14:07 - Fax a email

Pri faxe a emaile sa často robí chyba v tom, že sa im písomná povaha odopiera iba preto, lebo nie je isté, resp. overiteľné, či ten, kto je v nich označený ako konajúci, je naozaj konajúcou osobou.

Cieľom písomnej formy však nie je vylúčiť pochybnosti o konajúcom. Písomnosť sa vyžaduje najmä preto, aby napísaný úkon mohol skontrolovať tretí subjekt (napr. kataster), aby sa mohol sprístupniť inej, na ňom nezúčastnenej osobe (ručiteľské vyhlásenie), aby sa uchoval do budúcna (závet) alebo aby si konajúci riadne uvedomil jeho dôležitosť (odpustenie dlhu).

Rovnako ani pri podpise nie je cieľom vylúčiť pochybnosti o konajúcom. Veď podpis bol podmienkou písomnej formy dávno predtým, ako sa o slovo prihlásila grafológia. Jeho skutočnou úlohou je formálne potvrdiť, že podpisujúci považuje text písomnosti za svoje vyhlásenie. Preto to, či grafológ dokáže skúmať pravosť faxového či naskenovaného podpisu, je z pohľadu zachovania písomnej formy nepodstatné. Navyše, ak by cieľom podpisu mala byť overiteľnosť konajúceho, OZ by nemohol pripúšťať mechanické nahradenie podpisu či telegram alebo ďalekopis (pri ktorých sa podpis nedá zachytiť inak ako tlačeným, t. j. neoveriteľným písmom).

Z týchto hľadísk podľa mňa niet rozdielu medzi listinou (telegramom/ďalekopisom) a faxom či emailom. Každá z týchto foriem sa dá sfalšovať a pri každej môže existovať pochybnosť, či úkon naozaj urobila označená osoba. Tieto pochybnosti však samy osebe nemôžu vyvolať neplatnosť úkonu pre nedodržanie písomnej formy. Veď ak mi príde poštou uznanie dlhu, tiež nemám istotu napr. čo do konajúcej osoby. A predsa písomný charakter takéhoto uznania nebude nikto spochybňovať. Prečo by mala byť situácia iná pri faxe alebo emaile?

Význam tu podľa mňa nemá ani to, že faxom či skenom v emaile sa prenáša „kópia“ úkonu. To isté totiž platí pre telegram a v istých prípadoch to môže platiť aj pre ďalekopis (ak sa nepísal priamo, ale napr. prostredníctvom diernej pásky). Rovnako je podľa mňa nepodstatné, že pri emaile sa obsah automaticky neukladá v papierovej forme, ako je tomu pri telegrame i ďalekopise. Dávno predtým, ako zákonodarca v § 40 ods. 3 OZ spomenul elektronické prostriedky (1991), sa totiž písomná povaha priznávala napr. diaľkovému vloženiu dát do systému či magnetickým páskam (vyhláška č. 17/1979).

  Milan Kvasnica, 24. 07. 2016 v 08:26 - re: Milan

Hypotéza právní normy "určenie osoby, ktorá právny úkon urobila" pak má jaký význam?

Jaký je rozdíl, jestli na tom PDF bude napsáno "Jaroslav Kocinec" nebo tam bude scan podpisu nebo tam bude kopie podpisu ze kterékoliv dražební vyhlášky tohoto exekutora, které se na internetu všude možně povalují? Dle mne žádný a v žádném z těchto případů nepůjde určit osobu, která ten právní úkon učinila.

Telegram má službu ověření podpisu třetí osobou:
https://www.o2.cz/file_conver/45562/Vseobecne_podminky_Telegraf__sluzba_od_1_6_2008.pdf

  Milan Hlušák, 24. 07. 2016 v 11:00 - Určenie osoby

Určenie osoby (t. j. podľa slovníka slovenského jazyka vymedzenie, stanovenie) podľa mňa znamená len to, že z písomnosti musí vyplývať, kto je subjektom právneho úkonu. Napr. že záväzok uznáva ten a ten Jožko Mrkvička.

Neznamená to ale, že toto určenie musí v sebe obsahovať prvok, ktorý umožní verifikovať, či úkon skutočne urobila v ňom označená osoba. Verifikácia je totiž otázkou dokazovania, a nie otázkou dodržania písomnej formy. Pri emaile by teda súd mohol povedať, že nemá pochybnosť o dodržaní písomnej formy, ale má pochybnosť, či ide skutočne o úkon označenej osoby. A na tomto podklade môže emailu nepriznať dôkaznú silu.

Pokiaľ ide o to, že pri telegrame existovala služba overenia podpisu, to je podľa mňa irelevantné: OZ hovorí len o telegrame a nie o telegrame s overeným podpisom.

  Martin Prokeš, 25. 07. 2016 v 10:20 - Někdy ani originál nestačí

„Při osobním doručování písemností uvedených v ustanovení § 334 odst. 1 zák. práce do vlastních rukou zaměstnance musí být zaměstnanci předána (odevzdána) do vlastních rukou listina s vlastnoručním podpisem jednající osoby; nestačí, jestliže zaměstnavatel umožní zaměstnanci seznámit se s obsahem listiny s vlastnoručním podpisem jednající osoby například tím, že mu ji předloží k nahlédnutí, a poté mu předá pouze fotokopii této listiny, která obsahuje jen grafickou napodobeninu tohoto podpisu.“ NS 21 Cdo 3278/2010 z 24. 11. 2011

Kopie nestačila, a to přesto, že listina s vlastnoručním podpisem dorazila do sféry adresáta. Račte si vybrat! :-)

  Milan Kvasnica, 28. 09. 2016 v 20:17 - Stačí podpis v patičce emailu?

Otázku nastolil Jiří Peterka zde:
http://www.lupa.cz/clanky/po-16-letech-existence-prestava-platit-zakon-o-elektronickem-podpisu/

  Milan Kvasnica, 21. 12. 2016 v 14:05 - Publikace v zelené sbírce?!

Poř. č. 6
Právní úkon učiněný prostřednictvím telefaxu splňuje požadavek písemné formy, je-li podepsán osobou, která jej činí.

Více zde: http://vrcha.webnode.cz/news/rozhodnuti-navrzena-k-publikaci-ve-sbirce-soudnich-rozhodnuti-a-stanovisek-material-pro-zasedani-kolegia-ook-ns-listopad-2016/

  Ivan Bojna, 16. 03. 2017 v 14:01 - email ako písomná forma

Súhlasím s argumentáciou Milana Hlušáka. Tiež som svojho času viedol o tomto polemiku a podľa mňa je správne prikloniť sa k záveru (bez ohľadu na prípadné rozsudky, čo tvrdia opak), že email spĺňa písomnú formu. Máme ústnu formu (povieme si slovami) a máme písomnú formu (zapíšeme písmom). Klasický email znaky písma (a teda písomnej formy) spĺňa.

Krátky slovník slovenského jazyka: písomný - príd. realizovaný písmom, (na)písaný, opak ústny. To email bez pochyby je.

Čo sa týka "určenie osoby, ktorá právny úkon urobila." - M. Hlušák to vystihol presne. Ja len dodám - ak uzavrú dva vzdialené subjekty zmluvu "klasickým" spôsobom: jedna strana na PC napíše text, vytlačí ho, podpíše, pošle poštou, druhá strana otvorí, podpíše a pošle poštou späť, tiež nevieme, či podpis naozaj realizoval štatutár, alebo, ak bol na dovolenke, len telefonicky povedal sekretárke, podpíšte ma. Ani pri "klasickej" papierovo/atramentovej forme tak nemáme garanciu stotožnenia osoby podpisujúcej s osobou oprávnenou. Preto právny poriadok kladie na niektoré podpisy zvýšené nároky (overenie). To "určenie osoby" tam je podľa mňa preto, aby sa zabránilo uzatvoreniu zmluvy bez akejkoľvek identifikácie podpisujúcej osoby napr. z emailu fero187_xyz@gmail. Preto sa má osoba využívajúca napr. takýto email "určiť", aj z dôvodu, aby sme ju pri dokazovaní vedeli konfrontovať s tým, či úkon urobila, alebo nie.

Určenie osoby, ktorá podpisovala je tak potom aj v emailovom aj v papierovom spore len na dokazovaní. Tie situácie sú, podľa mňa, úplne totožné.

Podľa mňa úplne stačí, ak sa zmluva uzavrie emailom, pričom si myslím, že aj stačí, ak identifikácia konajúcej osoby je uvedená v pätičke. Nakoniec, v obchodnom styku sa tak bežne deje (objednávky a pod.).

  Milan Kvasnica, 16. 03. 2017 v 20:07 - ..běžně děje..

Já nemám problém s tím, že se to běžně děje. Mám problém s tím, že by to mělo být chápáno za písemnou formu.

Běžné emailové objednávky nechť mají úroveň telefonických objednávek.

Můj zásadní problém je v tom, že uzavřeme písemnou smlouvu, třeba si i na ni ověříme podpisy, třeba si tam i výslovně napíšeme, že dodatky a změny mohou být učiněny pouze v písemné formě.

No a pak mi druhá strana do počítače natlačí bubáka, kterým si pošle email, jímž změní obsah té smlouvy.

Proto si myslím, že aby šlo e-mailu přiznat vlastnost písemné formy, pak musí být osoba určitelná a to je jen tehdy, je-li email elektronicky podepsán.

  Michal Krajčírovič, 19. 03. 2017 v 11:25 - písemná změna

No, já ve smlouvách standardně používám, že smlouvy lze měnit jen písemnými dodatky které nabývají účinnosti podpisem oběma smluvními stranami. Což podle mě poslání mailu nemůže naplnit, přečtení nemůže být považováno za podepsání.

Vzhledem k normě eIDAS a skutečnosti, že nutnost edukovat soudy i podle starého zákona o elektronickém podpisu bylo nutné i po šesti letech platnosti, bych si fakt netroufl něco vážného podepsat elektronickým podpisem a věřit tomu, že soud kvalifikovaně bude zkoumat, jestli podpis je podle normy eIDAS. Zvlášť pokud půjde o nějakou Kyperskou/Rumunskou/nevímjakou autoritu, která by sice měla být taky uznávaná, ale ... :)

  Milan Kvasnica, 20. 03. 2017 v 12:47 - dobojováno

NS ČR, sp.zn.: 31 Cdo 1570/2015: "písemná forma (je) ... dodržena i v případě, kdy je reklamace učiněna prostřednictvím e-mailu bez zaručeného elektronického podpisu"

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím