Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 28 Cdo 3487/2006, že Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 1 Odon 98/97 - ve shodě s rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 11 Cmo 29/96, publikovaným v Právních rozhledech č. 10/1996, str. 472, 473 - dovodil, že smlouva o nájmu nebytových prostor musela obsahovat podle tehdy platného znění § 3 odst. 3 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve své obligatorně písemné formě všechny požadované náležitosti, tedy předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby. Bylo-li "nájemné" sjednáno pevnou částkou (za jednotku plochy) s tím, že v této částce byla zahrnuta úhrada za elektrickou energii, vodné, stočné, teplo atd. bez rozlišení částky nájemného a úhrad dalších, pak je taková smlouva absolutně neplatná podle § 3 odst. 4 cit. zák., neboť v ní absentuje stanovená náležitost - výše nájemného.

Má smysl se pokoušet najít argumenty pro jiný výklad normy, aby bylo možné zachovat platnost smlouvy. Jinými slovy, k čemu má neplatnost v tomto pomoci, nebo koho má ochránit? Výši nájemného je nutné schápat jako jednu částku za celý předmět nájmu? Nelze tedy připustit, aby byla jen obejktivně určitelná na základě určitého počtu matematických operací.

Např. co když bude nájemné určeno v Kč za m2. Pro určení nájemného je potřeba jej vynásobit počtem metrů nebytového prostoru Ale to je považováno v souladu se zákonem. Takže matematické operace nevadí. Není tedy podstatná výše nájemného, ale to, že je vypočítatelné. Pokud by to tak nebylo, pak jediným možným způsobem jeho zakotvení by byla jedna částka za celý předmět nájmu po celou jeho dobu.

Čili jednoznačně lze připustit stanovení nájemného jen tak, že bude vypočítatelné z množiny známých údajů. Otázkou pak je, zda v případě, o kterém rozhodoval NS, je možné z částky "nájemného" zahrnujícího i další částky dopočítat to tzv. čisté nájemné. Třeba tím, že by se od smluvené částky odečetli částky za služby. Problém by nastal jen v případě, kdy by nešli určit.

Nicméně celé to je o účetnictví. Zda je odlišitelné, které platby jsou náklady a které výnosy. A to bylo možné chápat, že stát chce mít možnost dohledat, kolik bylo nájemné, v kterém místě, aby také věděl kolik tám byl výnos a potažmo tedy daňová povinnost.

shodně 26 Cdo 2121/2006