Autoři:

Nejvyšší soud v řízení vedeném pod sp. zn.: 29 Cdo 430/2007 zopakoval konstantní judikaturu, přičemž uvedl, že otázkou rozsahu námitek příslušejících směnečnému rukojmímu vůči majiteli směnky se Nejvyšší soud opakovaně zabýval. Tak rozsudku ze dne 2. února 1999, sp. zn. 32 Cdo 519/98, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1999, pod číslem 85, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož směnečný rukojmí sice nemůže uplatnit proti směnečnému platebnímu rozkazu námitky, které se zakládají pouze na vztahu remitenta a akceptanta, může však uplatnit námitky, které se zakládají na jeho vlastním vztahu k remitentovi. V rozsudku ze dne 4. května 2004, sp. zn. 29 Odo 810/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2004, pod číslem 94, dále uzavřel, že avalista nemůže uplatnit vůči majiteli směnky námitky příslušející výstavci směnky vlastní vůči jejímu prvnímu majiteli ani tehdy, nabyl-li tento majitel směnku nepoctivě, tj. jednal-li vědomě ke škodě dlužníka.

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím