lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (160)
Juraj Gyarfas (111)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (39)
Kristián Csach (26)
Tomáš Klinka (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (21)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Martin Friedrich (9)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Michal Novotný (7)
Peter Kotvan (6)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Petr Novotný (6)
Robert Goral (5)
Lexforum (5)
Josef Kotásek (4)
Petr Kolman (4)
Ján Lazur (4)
Maroš Hačko (4)
Monika Dubská (4)
Natália Ľalíková (4)
Radovan Pala (4)
Pavol Szabo (4)
Adam Valček (3)
Pavol Kolesár (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Ondrej Halama (3)
Peter Pethő (3)
Denisa Dulaková (3)
Jakub Jošt (3)
Ivan Bojna (3)
Josef Šilhán (3)
Roman Kopil (2)
Martin Serfozo (2)
Bob Matuška (2)
Marián Porvažník (2)
Gabriel Volšík (2)
Juraj Straňák (2)
Maroš Macko (2)
Ludmila Kucharova (2)
Juraj Schmidt (2)
Anton Dulak (2)
Lukáš Peško (2)
Zsolt Varga (2)
Andrej Kostroš (2)
Jiří Remeš (2)
Peter Varga (2)
Marek Maslák (2)
Jozef Kleberc (2)
Martin Gedra (2)
Dávid Tluščák (2)
Michal Hamar (2)
Zuzana Klincová (1)
Tomáš Ľalík (1)
Nora Šajbidor (1)
Martin Estočák (1)
Petr Kavan (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Vladimir Trojak (1)
Peter Janík (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Tomáš Korman (1)
Miriam Potočná (1)
Lucia Palková (1)
Marcel Jurko (1)
Peter Marcin (1)
Dušan Marják (1)
Ivan Michalov (1)
Roman Prochazka (1)
Juraj Lukáč (1)
Róbert Černák (1)
Peter K (1)
Katarína Dudíková (1)
Zuzana Kohútová (1)
Bystrik Bugan (1)
Tomáš Pavlo (1)
David Horváth (1)
Peter Kubina (1)
Viliam Vaňko (1)
Michal Jediný (1)
I. Stiglitz (1)
Michal Ďubek (1)
Ladislav Pollák (1)
Eduard Pekarovič (1)
Pavol Mlej (1)
Martin Hudec (1)
lukas.kvokacka (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Martin Bránik (1)
Ján Pirč (1)
Paula Demianova (1)
Matej Košalko (1)
Martin Poloha (1)
Petr Steiner (1)
peter straka (1)
Igor Krist (1)
Tibor Menyhért (1)
Matej Gera (1)
Ivan Priadka (1)
Natalia Janikova (1)
Lucia Berdisová (1)
Matej Kurian (1)
Ondrej Jurišta (1)
Vincent Lechman (1)
Adam Pauček (1)
Zuzana Adamova (1)
Tomas Kovac (1)
Tomáš Demo (1)
Radoslav Pálka (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Richard Macko (1)
Martin Svoboda (1)
jaroslav čollák (1)
lukasmozola (1)
Vladislav Pečík (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Robert Šorl (1)
Gabriel Závodský (1)
Martin Galgoczy (1)
Marcel Ružarovský (1)
Jana Mitterpachova (1)
Bohumil Havel (1)
Martin Šrámek (1)
Robert Vrablica (1)
Pavel Lacko (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Emil Vaňko (1)
David Halenák (1)
Ivan Kormaník (1)
Jakub Mandelík (1)
Dušan Rostáš (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Povinnost vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace

Milan Kvasnica, 11. 08. 2011 v 01:35

Nejvyšší soud se v řízení vedeném pod sp. zn.: 33 Cdo 3228/2009 zabýval problematikou zákona o ochraně spotřebitele, konkrétně ustanovením § 19 zákona číslo 634/1992 Sb.

V souzené věci byla dne 17.3.2005 uplatněna u prodávajícího vada zboží, přičemž prodávající sám aktivně kupujícího o způsobu vyřízení reklamace v třicetidenní lhůtě neinformoval.

Kupující z vlastní iniciativy navštívil prodávajícího dne 20.4.2005, kde mu prodávající sdělil, že dne 24.3.2005 (tedy v třicetidenní lhůtě) byla reklamace zamítnuta.

Následně kupující odstoupil od kupní smlouvy s tím, že reklamace nebyla vyřízena v třicetidenní lhůtě.

V soudním sporu prodávající nesouhlasil s právním závěrem, že kupujícímu vzniklo právo odstoupit od kupní smlouvy, neb prodávající nevyřídil reklamaci včas. Prosazoval názor, podle něhož předal-li kupujícímu dne 20.4.2005 písemné potvrzení o zamítnutí reklamace ze dne 24.3.2005, dodržel zákonnou třicetidenní lhůtu podle § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. Neztotožňil se s názorem, že prodávající má povinnost v třicetidenní lhůtě informovat spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace, což by znamenalo, že prodávající by byl povinen v uvedené lhůtě doručit spotřebiteli potvrzení o datu a způsobu vyřízení reklamace.

Nejvyšší soud však dovolání prodávajícího zamítl s odůvodněním, že pojmu vyřídit použitému ve zkoumaném ustanovení odpovídají významově slova urovnat , uspořádat , popř. vybavit. Všem těmto výrazům je společné to, že ten, kdo v tomto smyslu jednal, docílil stavu, v němž se již nebude muset vyřízenou věcí zabývat. S přihlédnutím k vysvětlenému významu použitého pojmu vyřídit lze logickým výkladem daného ustanovení dojít k závěru, podle něhož přijal-li prodávající od spotřebitele, který jej kontaktoval, věc k reklamaci, pak k vyřízení reklamce dojde až v okamžiku, kdy prodávající spotřebitele vyrozumí (ať už písemně nebo osobně) o tom, jakým způsobem byla reklamace vyřízena (tedy zda byl s reklamací úspěšný či nikoli). Teprve tehdy je možno reklamaci považovat za vyřízenou - prodávající se jí již nebude muset zabývat. Tyto závěry jsou v souladu i s teleologickým výkladem, neboť účelem zákona č. 634/1992 Sb. je ochrana spotřebitele jakožto slabší smluvní strany, která je mimo jiné založena na informační povinnosti prodávajícího, jakožto smluvní strany se silnějším postavením (srovnej § 9 až 14 zákona č. 634/1992 Sb., v nichž je uložena prodávajícímu povinnost informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí vyplývajícího z jeho nesprávného použití či údržby, dále o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady výrobků a služeb, o tom, kde lze reklamaci uplatnit, a o provádění záručních oprav). Rovněž Ústavní soud zaujal právní názor, že ustanovení § 19 zákona č. 634/1992 Sb. je třeba vykládat extenzivně s ohledem na účel zákona, kterým je ochrana spotřebitele jako slabší smluvní strany právního vztahu založeného spotřebitelskou smlouvou, a dovodil, že vyřízení reklamace v sobě zahrnuje podání informace o vyřízení reklamace prodávajícím (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. IV. ÚS 512/05, na něž odkázal Ústavní soud v nálezu ze dne 10. 11. 2009, sp. zn. III. ÚS 2983/08).

Lze uzavřít, že stanoví-li zákon lhůtu 30 dnů k vyřízení reklamace od jejího uplatnění, pak prodejce svou povinnost splní, jestliže v zákonné lhůtě (není-li smluvena lhůta delší) též vyrozumí spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace; tím zabrání vzniku nevyvratitelné právní domněnky neodstranitelnosti vady.

Není však pravdou, že každé promeškání lhůty k vyřízení reklamace vede automaticky k právu spotřebitele odstoupit od kupní smlouvy. Nejvyšší soud v řízení vedeném pod sp. zn.: 33 Cdo 1711/2009 uvádí, že výrazem ustálené soudní praxe (srov. zhodnocení Nejvyššího soudu ČSR ze dne 30. 12. 1982, sp. zn. Cpj 40/1982, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 6/1983 pod č. 22, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 171/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. 33 Cdo 3620/2008) je, že kupujícím uplatněné právo z odpovědnosti za vady je důvodné jen tehdy, je-li reklamovaná vada skutečně vadou, vyskytuje-li se u prodané věci v době uplatnění práva z odpovědnosti za vady a má-li takovou povahu, jaká je pro uplatnění kupujícím zvoleného práva vyžadována. Význam ustanovení § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. se váže k poslednímu z uvedených požadavků; jako sankci za opožděné vyřízení reklamace stanoví nevyvratitelnou právní domněnku, že kupujícímu (spotřebiteli) svědčí práva z titulu neodstranitelnosti vad, i když jde o vady, které by bylo možno odstranit ( § 622 odst. 1 obč. zák.). Závěr, že nedostatek (závadu) koupené věci, kterou kupující v záruční době reklamoval, se uplynutím lhůty stanovené ve třetí větě § 19 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb. stává bez dalšího vadou projevující se jako rozpor s kupní smlouvou ( § 619 odst. 1 obč. zák.), nelze z citovaného ustanovení dovozovat; soud se proto musí vždy existencí tvrzené vady zabývat.


Názory k článku Povinnost vyrozumět spotřebitele o způsobu vyřízení reklamace:


Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím