Autoři:

Nevím, zda se tu už blíže diskutovala problematika rámečků ve směnkách a z toho vyplývající neplatnost celé směnky pro nesouvislost (alespoň dle dlouhodobé judikatury některých soudů, v čele s Vrchním soudem v Praze). Aby bylo jasné, o čem mluvím - např. takováto směnka přes Vrchní soud neprošla.

...s prostým odůvodněním, že „listina neobsahuje souvislé směnečné prohlášení kryté výstavcem jako žalovaným“, když „grafické oddělení jednotlivých částí směnečného prohlášení nepřerušovanými rámečky znamená, že písemný projev vyjádřený slovy či číslicemi v obsahu jednotlivého rámečku netvoří s ostatním obsahem dalších rámečků souvislý text“.

Nejsem na směnky žádný extra odborník, ale jelikož kolega docent u nás na katedře, který odborníkem je a který se v této věci angažuje, by na takovýto post tu na lexforu asi neměl čas a mně tohle téma přijde také velmi (mrazivě) vtipné, rád bych jen upozornil na dva čerstvé judikáty Nejvyššího soudu:

1) V prvním rozhodnutí 29 Cdo 722/2010 (kde šlo přímo o výše zobrazenou směnku), velmi správně tuhle brutálně formalistickou a sadisticko-mechanistickou koncepci odmítl, když pravil, že "z této podoby směnky je zřejmá celková vzájemná souvislost i logická návaznost jednotlivých, byť řadou svislých a vodorovných čar rozdělených, doložek směnečné listiny, která obsahuje veškeré náležitosti požadované zákonem a ze které bezesporu vyplývá výstavcův bezpodmínečný slib zaplatit majiteli směnečné listiny v určitém místě a čase směnečnou sumu. V případě předmětné směnky tak nejde pouze o náhodný shluk jednotlivých doložek bez vzájemné jazykové souvislosti, ale o určitý ucelený text, jehož obsahem je směnečné prohlášení."

2) Zajímavé je ale souběžné druhé rozhodnutí 29 Cdo 5250/2009 (stejný senát o den později), kde je text rozrámečkován o chlup více a směnka je dle soudu již zcela nesouvislá a tedy celá neplatná.

Soud uvádí, že "jakkoli z grafické podoby směnky nelze dovodit, že výstavce umístěním jednotlivých údajů do rámečků sledoval jejich vyloučení (vynětí) z textu listiny, je zřejmé, že podoba a rozvržení rámečků (tvořených řadou svislých a vodorovných čar), včetně předtištěných „náležitostí“ směnky vlastní a do těchto rámečků vepsaných údajů, činí text směnečného prohlášení (při čtení po řádcích zleva doprava a shora dolů) nesouvislým, důsledkem čehož je nevyhnutelný závěr o neplatnosti směnky."

Má obava zní, zda je skutečně tento závěr tak "nevyhnutelný", jak soud tvrdí. Skutečně není možno i z tohoto úkonu vyvodit vůli vystavit směnku? Tentokrát to tedy je jen "náhodný shluk"?? Velmi by mě zajímalo, kde tedy je ta hranice rámečkovatelnosti směnek... Jak se na obě rozhodnutí díváte Vy ostatní?

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím