Milan Kvasnica, 08. 06. 2006 v 02:24
Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 25 Cdo 1074/2003, že zákon vyžaduje k platnosti smlouvy o postoupení pohledávky písemnou formu a zároveň předpokládá, že z hlediska určitosti je smlouva platná, je-li v ní jednoznačně určena převáděná pohledávka, zejména vymezením předmětu plnění, osoby dlužníka, případně právního důvodu, a to natolik nepochybně, aby bylo zjistitelné, jaká pohledávka je předmětem postoupení, a aby ji nebylo možno zaměnit s pohledávkou jinou. Vzhledem k tomu, že k postoupení jsou způsobilé i pohledávky, jejichž existence je sporná, či pohledávky, které vzniknou teprve v budoucnu, tj. takové pohledávky, u nichž výše peněžitého plnění zpravidla není k okamžiku uzavření smlouvy o postoupení pohledávky objektivně zjistitelná, nelze určení přesné výše pohledávky v penězích požadovat za podstatnou náležitost smlouvy, jejíž nedostatek by vedl k neplatnosti smlouvy pro neurčitost.
Názory k článku 25 Cdo 1074/2003:
Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím