Autoři:

Svobodný přístup k playlistu aneb právo na informace v praxi

Petr Kolman, VŠ pedagog (není majetkově provázán s žádnou rozhlasovou stanicí v ČR ani v cizině, jako středoškolský student pracoval v r.1994 v Rádiu Hády )

Právo na informace je jedním z hlavních lidských práv zaručených nám všem Ústavou. Je garantováno nejen v ČR, ale i po celé EU a rozšířilo se do většiny demokratického světa.

Jeden angažovaný občan z Brna požádal Český rozhlas, aby mu zaslal tzv. playlist Radiožurnálu, tedy seznam odvysílaných písniček. Dodejme, že dotazující se Moravák byl nejen zvědavý, ale i právně poučený a učinil tak pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.

Člověk by si řekl, to nemůže být v dnešní počítačové době, nic složitého a posluchači to v zákonné patnáctidenní lhůtě poslali. Ale ouha, milému Brňanovi neposlali nic, resp. mu namísto katalogu šlágrů zaslali právní stanovisko, že zmíněný seznam je obchodním tajemstvím! Nikoliv, že by ten soupis neměli, a že by Český rozhlas tazatel svým dotazem přespříliš zatížil, ale dát mu ho odmítli.

Ano seznam písniček na veřejnoprávním rádiu je, alespoň dle vedení ČRo, obchodním tajemstvím. Takže pokud by si aktivní důchodkyně či student (resp. skupina studentů či seniorek) na celý den či týden sedla k rádiu a poslouchala Radiožurnál a zapisovala si do sešitku či notebooku, co na jediném rozhlasu mezi rádii hráli, tak by se dostala k obchodnímu tajemství patrně nikoliv zanedbatelné (možná nedozírné) hodnoty. Stejně tak pokud Vám kamarádka v kavárně řekne,.... na tom Radiožurnálu, ale pěkně hrají...okamžitě se jí dotázejte odkud ví, co tam hrají a vůbec si na ni dejte pozor, znáte to, začíná-li porušováním obchodního tajemství může brzy skončit třeba u daňových podvodů.

Ale ironii stranou, v souladu s dnešní doktrínou a judikaturou Ústavního i Nejvyššího správního soudu ČR pokládám argumentaci ochranou obchodního tajemství za ryze formalistickou a jdoucí proti smyslu naší Ústavy garantující právo na informace. Také mi není jasné, kdo je vlastně konkurentem ČRo, před kterým je nutné playlist utajovat? Vždyť ČRo jako medium veřejné služby má úplně odlišné poslání a způsob financování než soukromá rádia. Připomeňme si, že smyslem institutu obchodního tajemství, ukotveného v obchodním zákoníku je ochrana před nekalosoutěžním jednáním konkurence a ne bránění ústavnímu právu na informace od veřejných institucí.

Dodejme, že soukromé komerční stanice např. Evropa 2 anebo rádio Ethno playlisty samy od sebe publikují, a tedy žádné obchodní tajemství v nich nevidí.

Pozorný čtenář si povšiml, že autor nekritizuje ve svém textu, co na veřejnoprávním Radiožurnálu hrají či spíše nehrají za hudbu , ale rázně se zastává práva občanů vědět, co hrají!

Nota bene nechápe, jak může být vedena kvalitní demokratická diskuze o náplni vysílání ČRo, když rozhlas sám tají, co vlastně hraje.

(text vyšel ve zkrácené podobě v MF Dnes)

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím