Autoři:

Inspirativní příběh ze soudní soustavy:

Ústavní soud: Heleďte, sazba smluvně sjednané výše úroku z prodlení ve výši 0,5% je již očividně za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní. Na tom nic nemění to, že úroky byly sjednány pro prvních 30 dnů prodlení ve výši 0,1 %, a až následně pro delší prodlení ve výši 0,5 %. (nález ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ÚS 523/07)

Vrchní soud v Olomouci: Tak teda jo, my to budem respektovat a promítneme to do našeho rozhodování. A jelikož smluvní pokuta je u peněžitých prodlení dost podobná jako úrok, nemělo by to posuzování přiměřenosti asi být moc odlišné, že. Mělo by se to zásadě spíš sjednotit. "Ujednání o smluvní pokutě je třeba poměřovat rovněž závěry vyslovenými Ústavním soudem" (rozsudek VS v Olomouci ze dne 11. 8. 2010, č. j. 14 Cmo 281/2009-154)

Nejvyšší soud: Vy blbci, pokud si myslíte, že smluvní úrok z prodlení a smluvní pokuta spolu nějak souvisí, máte asi nějakou duševní poruchu. Nemůžete "přiměřenost smluvní pokuty poměřovat zásadami, které Ústavní soud v odkazovaném nálezu použil ve vztahu k přiměřenosti smluvního úroku z prodlení. I když je smluvní pokuta sjednána formou odpovídající úroku z prodlení, jde stále o dva rozdílné právní instituty, lišící se nejen svým charakterem, ale též účelem a funkcí (úrok z prodlení jako příslušenství pohledávky je zákonným důsledkem prodlení oproti smluvní pokutě jako způsobu zajištění závazku). Výrazem jejich odlišnosti je i skutečnost, že vedle úroku z prodlení může obstát i smluvní pokuta sjednaná za totéž prodlení se splněním peněžitého závazku. Přiměřenost výše smluvní pokuty proto nelze posuzovat pouze za pomoci měřítek rozhodných pro přiměřenost výše smluvního úroku z prodlení, přičemž tak nečiní ani Nejvyšší soud ve své judikatuře." (rozsudek ze dne 20. 3. 2012, sp. zn. 32 Cdo 4920/2010)

Pointa:

Zapomeňte na komplexní pohled na smluvní sankce, nemíchejte smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu, jejich přiměřenost spolu nesouvisí, protože mají zcela jiný účel a funkce, a to proto, že smluvená výše úroku je zákonným důsledkem prodlení (WTF??) A především: neobtěžujte nás nějakými nálezy Ústavního soudu, když NEJVYŠŠÍ jsme jasně MY!


Tolik ke vztahu smluvního úroku z prodlení a smluvní pokuty sjednané pro peněžité plnění.

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím