Autoři:

V řízení vedeném pod sp. zn.: 60 ICm 401/2014 bylo judikováno:

K samotnému rozhodčímu nálezu považuje soud za nutné uvést, že úvěrové podmínky, kde byla rozhodčí doložka sjednána (hlava 14 § 16), nejsou dlužnicí podepsány a jsou psány drobným, hůře čitelným písmem. S ohledem na závěry přijaté Ústavním soudem v jeho nálezu sp.uzn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013 proto soud dospěl k závěru, rozhodčí doložka je neplatná dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy. Dlužnice nemohla očekávat, že v úvěrových podmínkách bude obsažena rozhodčí doložka, a její začlenění do úvěrových podmínek, tvořících součást smlouvy vypracované věřitelem, není poctivým jednáním ze strany věřitele-dodavatele vůči dlužnici jako spotřebiteli. Pohledávka je tedy nevykonatelná (tak byla i přihlášena).

Ani rozhodčí nález vydaný na základě neplatné rozhodčí doložky však nelze bez dalšího považovat za nicotný právní akt. Soud zde vychází z právního názoru prezentovaného v rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 311/2014-55 ze dne 5.8.2014 (sp zn. řízení u soudu prvního stupně 60 ICm 2461/2013 v insolvenčním spise zn. KSPA 60 INS 31812/2012). Tam odvolací soud uzavřel, že z ustanovení rozhodčího řádu plyne, že je-li vydaný rozhodčí nález z nějakého důvodu vadný, je nutno jej odklidit cestou jeho zrušení, a to buď do tří měsíců od jeho doručení formou žaloby podanou dle § 31 a § 32 odst. 1 rozhodčího řádu, nebo stejnou žalobou podanou v rámci probíhajícího exekučního řízení v 30 denní lhůtě podle § 35 odst. 2 rozhodčího řádu. Je-li rozhodčí nález tímto způsobem zrušen, věřiteli se jeho hmotněprávní nárok nepromlčuje za předpokladu, že v 30 denní lhůtě podá u soudu žalobu (viz § 16 rozhodčího řádu). Jinými slovy, aby mohlo být o téže věci rozhodováno znovu mezi týmiž stranami, je nezbytné vadný rozhodčí nález zákonem předpokládaným způsobem odstranit. Nestane-li se tak, je rozhodčí nález vykonatelný, neboť má účinky pravomocného soudního rozhodnutí. Vzhledem k této vnitřní logice uvedeného zákona nelze prohlásit za nicotný právní akt rozhodčí nález, který byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, a jednalo se o spor, který byl arbitrovatelný (musí se jednat o majetkový spor a musí být možné o předmětu sporu uzavřít smír-viz § 2 odst. 1 a 2 rozhodčího řízení). Např. nicotným právním aktem by byl rozhodčí nález, kterým by bylo rozvedeno manželství. To však není případ zmíněných rozhodčích nálezů, které zavazovaly dlužnici k peněžitému plnění. Odvolací soud dále upozornil, že pokud by byly bez dalšího pokládány za právně nicotné rozhodčí nálezy, které vyhovují ustanovení § 2 odst. 1 a 2 rozhodčího řádu, nedošlo by ke stavení promlčecí lhůty nároků věřitelů dle § 16 ve spojení s § 35 odst. 2 a § 34 rozhodčího řádu, čímž by byli věřitelé výrazně poškozeni na svých právech, navíc postupem rozporným s rozhodčím řádem. Odvolací soud uzavřel, že je-li arbitrovatelný rozhodčí nález vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, má i takový rozhodčí nález účinky pravomocného soudního rozhodnutí a nelze jej považovat za nicotný právní akt.

V daném případě se pak jednalo o spor, který mohl být dle § 2 rozhodčího řádu rozhodován rozhodcem a nejedná se o nicotný rozhodčí nález (byť byl vydán na základě neplatné rozhodčí doložky, který však nebyl odklizen postupem předvídaným rozhodčím řádem). Podání rozhodčí žaloby a vydání rozhodčího nálezu pak mělo za následek stavení promlčecí doby. Rozhodčí žaloba byla podána a rozhodčí nález pak byl vydán ještě před uplynutím promlčecí doby a na základě rozhodčího nálezu byla exekuce nařízena rovněž před uplynutím promlčecí doby. Ani s ohledem na tyto závěry není námitka promlčení důvodná.

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím