lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (160)
Juraj Gyarfas (115)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (43)
Tomáš Klinka (26)
Kristián Csach (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (22)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Martin Friedrich (9)
Zuzana Hecko (9)
Tomáš Čentík (9)
Michal Novotný (7)
Michal Krajčírovič (6)
Adam Zlámal (6)
Peter Kotvan (6)
Xénia Petrovičová (6)
Robert Goral (5)
Lexforum (5)
Ondrej Halama (5)
Ľuboslav Sisák (5)
Josef Kotásek (4)
Ivan Bojna (4)
Radovan Pala (4)
Maroš Hačko (4)
Natália Ľalíková (4)
Petr Kolman (4)
Ján Lazur (4)
Monika Dubská (4)
Pavol Szabo (4)
Peter Pethő (3)
Denisa Dulaková (3)
Jakub Jošt (3)
Marián Porvažník (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Adam Valček (3)
Josef Šilhán (3)
Pavol Kolesár (3)
Martin Serfozo (2)
Richard Macko (2)
Juraj Straňák (2)
Juraj Schmidt (2)
Lukáš Peško (2)
Maroš Macko (2)
Jozef Kleberc (2)
Zsolt Varga (2)
Ludmila Kucharova (2)
Jiří Remeš (2)
Andrej Kostroš (2)
Michal Hamar (2)
Anton Dulak (2)
Martin Gedra (2)
Bob Matuška (2)
Gabriel Volšík (2)
Roman Kopil (2)
Peter Varga (2)
Marek Maslák (2)
Dávid Tluščák (2)
Tomáš Plško (2)
Róbert Černák (1)
Pavel Lacko (1)
Ladislav Pollák (1)
Robert Šorl (1)
Martin Bránik (1)
Marcel Jurko (1)
Vladimir Trojak (1)
Petr Steiner (1)
Lucia Palková (1)
Michaela Stessl (1)
Marcel Ružarovský (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Ivan Kormaník (1)
Ondrej Jurišta (1)
Martin Hudec (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Peter Marcin (1)
Tomáš Ľalík (1)
Peter Zeleňák (1)
Peter Kubina (1)
Patrik Pupík (1)
peter straka (1)
Martin Svoboda (1)
Martin Poloha (1)
Pavol Chrenko (1)
Martin Galgoczy (1)
Tibor Menyhért (1)
Radoslav Pálka (1)
lukas.kvokacka (1)
Dušan Marják (1)
Ivan Priadka (1)
Bystrik Bugan (1)
Zuzana Bukvisova (1)
Jana Mitterpachova (1)
Patrik Patáč (1)
Miriam Potočná (1)
Matej Gera (1)
David Horváth (1)
Jakub Mandelík (1)
Petr Novotný (1)
Igor Krist (1)
Juraj Lukáč (1)
Martin Šrámek (1)
Peter Janík (1)
Dávid Kozák (1)
Robert Vrablica (1)
Vincent Lechman (1)
Paula Demianova (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Emil Vaňko (1)
jaroslav čollák (1)
Tomáš Korman (1)
Ivan Michalov (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Viliam Vaňko (1)
Michal Jediný (1)
Andrej Majerník (1)
Eduard Pekarovič (1)
Tomáš Pavlo (1)
Pavol Mlej (1)
lukasmozola (1)
Matej Košalko (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Zuzana Klincová (1)
Mikuláš Lévai (1)
Michal Ďubek (1)
Zuzana Adamova (1)
Roman Prochazka (1)
Zuzana Kohútová (1)
I. Stiglitz (1)
Ján Pirč (1)
Peter K (1)
Martin Estočák (1)
Adam Pauček (1)
Matej Kurian (1)
Gabriel Závodský (1)
Vladislav Pečík (1)
Katarína Dudíková (1)
Lucia Berdisová (1)
Dušan Rostáš (1)
Tomas Kovac (1)
Nora Šajbidor (1)
Natalia Janikova (1)
Petr Kavan (1)
David Halenák (1)
Bohumil Havel (1)
Tomas Pavelka (1)
Tomáš Demo (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

Lichevní úrok

Milan Kvasnica, 13. 01. 2016 v 10:57

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn. 32 Cdo 45/2013 takto:

Výše úroků se řídí především ujednáním stran ve smlouvě; v případě absence platného ujednání by byl dlužník povinen platit úroky v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona . V současné době takový zákon součástí českého právního řádu není a Česká národní banka svého oprávnění stanovit maximální úrokové sazby pro úvěry poskytované bankami nevyužila. Za dané situace by se výše úroků měla rovnat obvyklým úrokům požadovaným za úvěry bankami v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Je zřejmé, že jde o obtížně zjistitelný a ne zcela přesný údaj. Vzhledem k tomu, že nejvyšší přípustné úroky nebyly zákonem stanoveny, omezení předpokládané v poslední větě ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. se neuplatní, a výše úroků z úvěrů určovaná dohodou smluvních stran není nikterak regulována. Při jejím sjednávání by však měly být respektovány principy dobrých mravů, resp. poctivého obchodního styku, tj. úroky by neměly být nepřiměřeně vysoké (např. vícenásobně převyšovat právními předpisy stanovené úroky z prodlení) a jejich sazba by měla být po celou dobu splácení úvěru pokud možno neměnná (srov. Čáp, Z., Kovařík, Z., Pokorná, J. a kol. Obchodní zákoník. Komentář, Praha: Wolters Kluwer, 2009).

Smlouva o úvěru nemůže být sjednána jako bezúročná, závazek zaplatit úroky patří k pojmovým znakům smlouvy o úvěru, je její podstatnou částí ( § 269 odst. 1 obch. zák.). Proto nedohodnou-li věřitel a dlužník výši úroků ve smlouvě, je dlužník povinen platit úroky ve výši stanovené obchodním zákoníkem. Ta není stanovena fixně, ale je závislá na tom, jaké úroky obvykle požadují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy za úvěry jimi poskytované (shodně srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol., Obchodní zákoník. Komentář. 13. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, s. 1156). Přitom již v rozsudku ze dne 10. prosince 2008, sp. zn. 29 Cdo 4498/2007, Nejvyšší soud uzavřel, že případná neplatnost ujednání o úrocích ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Úprava obsažená v ustanovení § 502 odst. 1 obch. zák. posiluje princip obsahové oddělitelnosti té části právního úkonu (smlouvy o úvěru), která se týká úroků, od dalších částí takové smlouvy a uvedené ustanovení přiznává věřiteli právo požadovat úroky z poskytnutých peněžních prostředků i tehdy, není-li jejich výše ve smlouvě o úvěru sjednána.

Je-li ujednání o úrocích ve smlouvě neplatné, věřitelka má právo na obvyklé úroky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. května 2011, sp. zn. 32 Cdo 3516/2009).

--

Je otázkou, zda u rizikových úvěrů může být úroková sazba vyšší, než poskytovaná bankami. Návrh zákona o spotřebitelském úvěru hovoří, že rizikový úvěr by vůbec poskytnut být neměl.

Průměrné úroky poskytované bankami jsou zde: http://goo.gl/JPRDy3, https://www.cnb.cz/cs/faq/co_je_obvykly_urok.html



Názory k článku Lichevní úrok:


  Milan Kvasnica, 20. 01. 2016 v 00:14 - považuje za přiměřenou sazbu ročního úvěru ve výši 40 % ročně

http://www.slv.cz/12VSOL71/2015-45

  Milan Kvasnica, 13. 07. 2016 v 17:28 - Smluvní odměna za poskytnutí úvěru

V dané věci činila výše úvěru pouze částku 15.000 Kč, která byla dlužnici skutečně poskytnuta, přičemž částka 19.986 Kč představovala smluvní odměnu. Smluvní odměna dohodnutá mezi žalobcem a dlužnicí přitom není úrokem za poskytnutí prostředků a nelze ji podřadit ani pod ustanovení § 499 ObchZ. Jedná se o jakousi formu úplaty, která však neplní účel úplaty podle ust. § 499 ObchZ. Odvolací soud se zabýval otázkou přiměřenosti výše sjednané smluvní odměny a dospěl k závěru, že smluvní odměna sjednaná ve výši 19.896 Kč za poskytnutí úvěru ve výši 15.000 Kč při době vrácení úvěru čtyři roky je smluvní odměnou nepřiměřeně vysokou. Takové ujednání je podle ust. § 39 ObčZ pro rozpor s ustanovením § 56 odst. 1 ObchZ neplatné, neboť znamená k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech stran spotřebitelské smlouvy.

  Milan Kvasnica, 10. 11. 2016 v 19:07 - VSPHA, neplatnost 60ti procentního

http://kraken.slv.cz/104VSPH635/2016-50

Výši obvyklého úroku studujte u ČNB.

  Milan Kvasnica, 10. 11. 2016 v 22:43 - RPSN

http://kraken.slv.cz/32 Cdo4838/2015
Jedním z údajů, které musí podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. a přílohy č. 3 k tomuto zákonu pod sankcí uvedenou v § 8 téhož zákona smlouva o úvěru obsahovat, je roční procentní sazba nákladů na spotřebitelský úvěr. I tento údaj musí být ve smlouvě o úvěru uveden ve správné výši. Nelze tak přisvědčit závěru odvolacího soudu, podle kterého sankce stanovená v § 8 zákona o spotřebitelském úvěru nenastane, je-li výše RPSN uvedena ve smlouvě chybně v neprospěch spotřebitele.

  Milan Kvasnica, 24. 10. 2018 v 01:56 - Důvěřuj, ale prověřuj

http://kraken.slv.cz/33 Cdo2178/2018

Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.

  Milan Kvasnica, 26. 08. 2019 v 13:46 - Nevadí, že povinnost nebyla v zákoně

http://www.slv.cz/14VSOL58/2018-80
+
http://www.slv.cz/III.US4129/18

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím