lexforum.cz



Načítám ...

 

Poslední komentáře:

Načítám ...

Autoři:

Milan Kvasnica (160)
Juraj Gyarfas (108)
Juraj Alexander (49)
Jaroslav Čollák (38)
Kristián Csach (26)
Tomáš Klinka (26)
Martin Maliar (25)
Milan Hlušák (21)
Martin Husovec (13)
Branislav Gvozdiak (12)
Martin Friedrich (9)
Tomáš Čentík (9)
Zuzana Hecko (9)
Michal Novotný (7)
Miroslav Kulatý (6)
Adam Zlámal (6)
Xénia Petrovičová (6)
Lexforum (5)
Robert Goral (5)
Maroš Hačko (4)
Natália Ľalíková (4)
Monika Dubská (4)
Radovan Pala (4)
Ján Lazur (4)
Peter Kotvan (4)
Petr Kolman (4)
Pavol Szabo (4)
Josef Kotásek (4)
Josef Šilhán (3)
Adam Valček (3)
Ivan Bojna (3)
Peter Pethő (3)
Jakub Jošt (3)
Ladislav Hrabčák (3)
Pavol Kolesár (3)
Denisa Dulaková (3)
Roman Kopil (2)
Marek Maslák (2)
Ondrej Halama (2)
Bob Matuška (2)
Marián Porvažník (2)
Lukáš Peško (2)
Martin Serfozo (2)
Dávid Tluščák (2)
Juraj Straňák (2)
Peter Varga (2)
Zsolt Varga (2)
Martin Gedra (2)
Juraj Schmidt (2)
Ludmila Kucharova (2)
Andrej Kostroš (2)
Michal Hamar (2)
Anton Dulak (2)
Jiří Remeš (2)
Jozef Kleberc (2)
Maroš Macko (2)
Gabriel Volšík (2)
Bohumil Havel (1)
Martin Svoboda (1)
Vladislav Pečík (1)
Ivan Kormaník (1)
Richard Macko (1)
Petr Kavan (1)
Igor Krist (1)
Michal Jediný (1)
Tomas Kovac (1)
Tomáš Korman (1)
Marcel Jurko (1)
Dušan Marják (1)
lukasmozola (1)
Peter K (1)
lukas.kvokacka (1)
Róbert Černák (1)
Miriam Potočná (1)
Zuzana Kohútová (1)
Tomáš Demo (1)
Ladislav Pollák (1)
Natalia Janikova (1)
Matej Košalko (1)
Radoslav Pálka (1)
Martin Hudec (1)
Nina Gaisbacherova (1)
Viliam Vaňko (1)
Marcel Ružarovský (1)
Martin Estočák (1)
Matej Kurian (1)
Tomáš Pavlo (1)
Vladimir Trojak (1)
Pavel Lacko (1)
Lucia Berdisová (1)
Eduard Pekarovič (1)
Bystrik Bugan (1)
Slovenský ochranný zväz autorský (1)
Jana Mitterpachova (1)
David Halenák (1)
Tibor Menyhért (1)
Jaroslav Nižňanský (1)
Dušan Rostáš (1)
peter straka (1)
Peter Kubina (1)
Peter Janík (1)
Pavol Mlej (1)
Matej Gera (1)
Lucia Palková (1)
Katarína Dudíková (1)
Peter Marcin (1)
Vincent Lechman (1)
Michal Ďubek (1)
Nora Šajbidor (1)
Martin Poloha (1)
Martin Šrámek (1)
Zuzana Adamova (1)
Robert Vrablica (1)
Paula Demianova (1)
Ondrej Jurišta (1)
Martin Bránik (1)
Jakub Mandelík (1)
Zuzana Klincová (1)
I. Stiglitz (1)
Zuzana Bukvisova (1)
David Horváth (1)
Ivan Michalov (1)
Juraj Lukáč (1)
Tomáš Ľalík (1)
Gabriel Závodský (1)
Roman Prochazka (1)
Marián Porvažník & Veronika Merjava (1)
Ivan Priadka (1)
Petr Steiner (1)
Martin Galgoczy (1)
Ruslan Peter Gadaevič (1)
Ján Pirč (1)
jaroslav čollák (1)
Emil Vaňko (1)
Robert Šorl (1)

Nálepky:

Načítám ...



Napsat nový článek


rss feed rss

rss feed rss - názory


O Lexforum.cz



Načítám ...

Pomůcky pro advokáty:

salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty

Nové předpisy:

Načítám ...

K podjatosti insolvenčního správce

Miroslav Kulatý, 18. 03. 2017 v 21:23

Na schůzi věřitelů následující po přezkumném jednání (jednoduše: zpravidla na prvním jednání v rámci insolvence/konkursu) jsou oprávněni věřitelé odvolat (soudem) jmenovaného insolvenčního správce a zvolit jiného, hlasuje-li pro více než polovina věřitelů ( § 29 odst. 1 insolvenčního zákona).

Zde se však dle mého velmi tvrdě sráží dvě ustanovení insolvenčního zákona - jednak toto právo dle § 29 a jednak § 24 (je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti).

Předně je třeba zmínit jednu podstatnou okolnost: přezkumných jednání (resp. následujících schůzí věřitelů) se v případě "drobných" dlužníků (typické oddlužení) nikdo z věřitelů neúčastní a zůstává soudem jmenovaný správce - věřitelů je navíc obvykle celá řada, byť s relativně malými pohledávkami, a tak "kolektivní kašlání na účast" i těm, kteří by se náhodou účastnit chtěli, nedává žádnou šanci na rozhodování o jmenování jiného správce. Odměna správce je u těchto oddlužení též maličká - cca 60tis. Kč během pěti let.

U "velkých" insolvencí a konkursů je ale situace zásadně jiná: Předně jde věřitelům o často mnoha (deseti|sta) milionové pohledávky a jednání soudu se tak důsledně účastní, a pak je zjevný jejich zájem, aby takto velká řízení řešil pokud možno jim známý správce. Vzhledem k odměně správců dané vyhláškou 313/2007 může odměna správce dosáhnout značných částek a bez problému vyrovnat i příjem ze stovek oddlužení, pro správce tedy jde o jakýsi svatý grál "správcování".

U správce dosazovaného velkými věřiteli tak lze dovozovat předpoklad jisté loajality a otázka podjatosti je různými soudy posuzována skutečně rozmanitě:

V rozhodnutí Krajského soudu v Plzni (KSPL 27 INS 29067/2014 – B – 45) soud dospěl k tomu, že skutečnost, že správce sídlí na stejné adrese jako advokát zastupující největšího věřitele, který ho do funkce dosadil, a ten samý advokát insolvenčního správce v jiných řízeních zastupoval, důvod k podjatosti není.

V obrovské insolvenci Rezidence Kavčí Hory a.s. věřitel Credit Suisse se stamilionovou pohledávkou ustanovil správce, který je ve všech sporech zastoupen advokátem, který je zakládájícím členem nadace, jejímž členem je mimo jiné advokát zastupující Credit Suisse v tomto řízení. Jeden z věřitelů z "opačného tábora" podal obsáhlý návrh na odvolání správce, který prvně prvoinstanční soud zamítl, Vrchní soud v Praze však zaujal opačný názor a pro onu pohledávku věřitele Credit Suisse došlo k ustanovení odděleného správce.

Přes čáru je už evidentně situace, kdy správce sdílí provozovny s advokáty zastupující věřitele v dané insolvenci a současně některé (velkou část) z věřitelů v dané insolvenci zastupují, přičemž dosadili i konkrétního správce. Mému návrhu na odvolání správce pak vyhověl jak prvoinstanční soud, Tak odvolací Vrchní soud v Praze (3 VSPH 1644/2015-B-83).

Aktuální (dle mého špatný) systém rozdělování insolvencí, kdy jsou správci nuceni mít pobočky v co nejvíce okresech (působnosti okresních/obvodních soudů), v novele již "jen" v krajích, ale bohužel svádí k tomu, že se správci snaží umísťovat pobočky k advokátům v dané oblasti a tím je otázka podjatosti z pohledu sídla/sídel prověřitelná dost problematicky.

Je otázkou, jestli je vůbec správná možnost odvolat správce "jen" rozhodnutím věřitelů (bez příčiny v podobě pochybení), samozřejmě nedochází nikdy k ustanovení správce, který by věřiteli nešel na ruku (náhodně vybraného správce už ustanovil "kolečkem" soud). Dle mého tedy není otázkou, jestli je takový správce zaujatý (neříkejme rovnou podjatý) vůči některým věřitelům, ale spíše kolik.


Názory k článku K podjatosti insolvenčního správce:


Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím