Autoři:

Nejvyšší soud judikoval v řízení vedeném pod sp. zn.: 32 Cdo 1138/2007, že v ustanovení § 261 odst. 1 obch. zák. je stanoveno, že obchodní zákoník v této části upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti.
Z daného ustanovení vyplývá, že pokud má být vztah mezi účastníky závazkovým vztahem mezi podnikateli, je nutno, aby z okolností při jeho vzniku bylo nepochybně zřejmé, že se v době uzavírání smlouvy jejich vzájemné právní úkony skutečně týkají jejich podnikatelské činnosti. Pouze z toho, že žalovaná kupovala od žalobce velké množství káčat a krmiva, jež bylo podle odvolacího soudu mimo osobní potřebu žalované, nelze dovodit, že účastníkům bylo zřejmé, že se tato koupě týkala podnikatelské činnosti žalované, a že se mezi účastníky jednalo o závazkový vztah mezi podnikateli ve smyslu § 261 odst. 1 obch. zák. Námitka dovolatelky, že při předmětné koupi neuvedla svoje identifikační číslo podnikatelky, je relevantní. Byť označení účastníků včetně jejich identifikačního čísla ve smlouvě nedává bez dalšího odpověď na otázku, zda při vzniku závazkového vztahu bylo mezi účastníky zřejmé, že se týká jejich podnikatelské činnosti, je při uzavírání smluv v praxi ustálenou praxí, že podnikatelé při uzavírání smlouvy, dají ve smyslu § 261 odst. 1 obch. zák. najevo, že závazkový vztah se týká jejich podnikatelské činnosti, právě i tím, že uvedou své identifikační číslo, čímž zároveň odliší nákup věci, kterou si opatřují pro svoji osobní potřebu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. 32 Odo 671/2003, publikovaný v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, sešit č. 31/2005, pod označením RNs C 3123/2005).

Nemáte oprávnění přidat názor. Přihlaste se prosím